Ve dvou se to lépe táhne

Další biologický příspěvek. Slibuji, že sem budu dávat i články jiného tématu. Nebojte.

Jen nyní zkrátka recykluji věci, které jsem napsala již dřív a ráda bych, aby z nich byl užitek. Toto je text, který jsem psala ve čtvrtém ročníku šestiletého gymplu. Chodila jsem na Gymnázium Oty Pavla, pokud to nevíte 😉 Zadaní nám dal Pan P. K. a to „Ve dvou se to lépe táhne“. Mělo to být jen o rostlinách, ale já jsem to rozšířila i na živočichy. Zkrátka jsem se jako vždy do tématu, tak ponořila, že jsem se víc rozepsala.

A tady je výsledek 🙂

Úvodem...

Ve dvou se to lépe táhne. Známá pravda pro naše lidské společenství, která kupodivu platí v celé rostlinné i živočišné říši. Většina lidí zná slovo symbióza, ne však v jeho správném smyslu. Symbióza neznamená jenom vzájemné pozitivní soužití dvou organismů, jak si spousta lidí může myslet, ale jakékoliv soužití dvou či více druhů organismů v přírodě. Dokonce do tohoto termínu řadíme i poloparazitismus (jmelí si ze svého hostitele bere anorganické látky, z nichž si poté samo vyrobí látky, jež potřebuje) a parazitismus (komáři, klíšťata, ti už si berou přímo potravu, v tomto případě krev zvířete), kde ze soužití profituje jen jeden a naopak druhý strádá. Masivní napadení klíšťaty může vést k tak značnému fyzickému oslabení jedince, až zahyne.

Typy symbózy...

Symbiózy můžeme členit podle různých hledisek, například podle toho, kdo se jí účastní: zvíře – rostlina, rostlina – rostlina či zvíře- zvíře, nebo podle kritéria výhodnosti. Pokud je soužití oboustranně výhodné, ale oba organismy nejsou na sobě závislé a jsou schopny přežít i bez sebe navzájem, hovoříme o mutualismu. A na tento typ symbiózy bude následující článek převážně zaměřen.

Lichenismus...

Jedním z nejznámějších oboustranně výhodných soužití je lichenismus. Jedná se o velmi úzký vztah hemi houbou a řasou (či sinicí). Jejich spojením vzniká podvojný organismus lišejník. Houba (mykobiont) dodává vodu a jiné anorganické látky, zatímco druhá strana (fotobiont), díky fotosyntéze, látky organické. Vzniklý organismus je schopen žít i na místech, kde by předtím jeho původní složky žít samostatně nemohly, protože by nebyly zajištěny jejich životní potřeby. Lišejníky se vyskytují převážně na extrémně chudých stanovištích – kůra stromů v lese, ale i na skalách, kde jsou skutečně nehostinné podmínky.

Rostliny, houby a zvířata...

Další velmi známé příklady vzájemně výhodného soužití jsou včely a rostliny, kde včela rostlinu opyluje a ona se může poté rozmnožit, zároveň včela na sobě zachycuje pyl a z něho v úlu vyrobí med. Dále vzájemné soužití mravenců se mšicemi. Mravenci poskytují mšicím ochranu před případnými predátory (slunéčko sedmitečné, zlatoočky), zároveň je však dráždí svými tykadly, čímž jsou mšice donuceny vypouštět sladkou medovici, již si mravenci uschovávají  a v mraveništi jí pak krmí ostatní. Velmi zajímavým mutualismem je soužití mravence Acropyga sauteri s houbou, která se v češtině nazývá červec ( Pseudococcus rhizoecinus). Houba má mraveniště za svůj životní prostor. Mravenci porcují listy stromů, vtahují je do hnízda, kde si již zmíněnou houbu pěstují na vzniklém listovém substrátu a mají ji za zdroj potravy. Jiní mravenci zase sbírají plody, které potřebují pro svou výživu. Semena plodů uvnitř mraveniště vyklíčí, čímž se rostlina rozmnožuje do vzdálenějšího okolí od původní mateřské rostliny. Samozřejmě plody se neživí pouze mravenci, ale velká řada jiných zvířat. Například savci či ptáci se živí třeba jeřabinami a jejich semena se mohou přemístit díky výkalům na značné vzdálenosti. Jsou známé také rostliny Cecropia či Triplaris. Mají duté stonky, na nichž jsou malé “zoubky” (kapsičky), v nichž se nachází lákavá potrava pro mravence v podobě bílkovin či tuků. Mravenci se do rostliny nastěhují, čímž ji částečně chrání, ale hlavně ji krmí svými výkaly nebo různými zbytky potravy sem zanešenými……

Pokračování příště...

Na toto téma toho jde napsat ještě mnohé a skutečně ještě mnohé napsat zbývá, proto jsem se rozhodla, že to rozdělím na dvě části. Na pokračování se tedy těšte za týden 😉

1 názor na “Ve dvou se to lépe táhne”

  1. Pingback: Ve dvou se to lépe táhne II. - Sloní sen

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *