Další velmi známé příklady vzájemně výhodného soužití jsou včely a rostliny, kde včela rostlinu opyluje a ona se může poté rozmnožit, zároveň včela na sobě zachycuje pyl a z něho v úlu vyrobí med. Dále vzájemné soužití mravenců se mšicemi. Mravenci poskytují mšicím ochranu před případnými predátory (slunéčko sedmitečné, zlatoočky), zároveň je však dráždí svými tykadly, čímž jsou mšice donuceny vypouštět sladkou medovici, již si mravenci uschovávají a v mraveništi jí pak krmí ostatní. Velmi zajímavým mutualismem je soužití mravence Acropyga sauteri s houbou, která se v češtině nazývá červec ( Pseudococcus rhizoecinus). Houba má mraveniště za svůj životní prostor. Mravenci porcují listy stromů, vtahují je do hnízda, kde si již zmíněnou houbu pěstují na vzniklém listovém substrátu a mají ji za zdroj potravy. Jiní mravenci zase sbírají plody, které potřebují pro svou výživu. Semena plodů uvnitř mraveniště vyklíčí, čímž se rostlina rozmnožuje do vzdálenějšího okolí od původní mateřské rostliny. Samozřejmě plody se neživí pouze mravenci, ale velká řada jiných zvířat. Například savci či ptáci se živí třeba jeřabinami a jejich semena se mohou přemístit díky výkalům na značné vzdálenosti. Jsou známé také rostliny Cecropia či Triplaris. Mají duté stonky, na nichž jsou malé “zoubky” (kapsičky), v nichž se nachází lákavá potrava pro mravence v podobě bílkovin či tuků. Mravenci se do rostliny nastěhují, čímž ji částečně chrání, ale hlavně ji krmí svými výkaly nebo různými zbytky potravy sem zanešenými……
Pingback: Ve dvou se to lépe táhne II. - Sloní sen
Pingback: Požáry a atmosféra I. - Sloní sen