Ve dvou se to lépe táhne II.

Dnes tu pro vás mám pokračování minulého příspěvku tedy článku na téma symbióza. Začátek textu najdete tady, pokud jste ho ještě nečetli. 😉

Pro připomenutí jedná se o text, který jsem psala již na gymnáziu a nechce se mi mít ho jen tak v šuplíku, a tak se o něj chci podělit s vámi.

Tak pojďme na to….

Pokračování z minula...

Kořeny rostlin

Dalším v přírodě rozšířeným typem symbiózy, který je třeba zmínit, je spolupráce kořenů rostlin s bakteriemi. Bakterie žijící na kořenech rostlin vytváří hálky (hlízky), kde poutají vzdušný dusík, čímž obohacují půdu o základní živinu. Rostliny tak mohou prosperovat na mnohem chudších stanovištích kde by jinak měly velmi omezené možnosti růstu. 

Na kořenech rostlin žijí velmi často i nejrůznější houby. Rostlina totiž zásobuje houbu cukernými roztoky, ta je zpracuje, na rozdíl od rostliny, ta toho není schopná. Spolupráci se říká odborně mykorhiza. Využívá ji až 95 % všech rostlinných druhů a v podstatě se nevyskytuje pouze u rostlin rostoucích v zamokřených oblastech, ve vodě či na rumištních půdách (ruderální rostliny). Existují dva základní typy mykorhizy, těmi jsou ektomykorhiza a endomykorhiza. První typ je pozorovatelný lidským okem, houba vytvoří na kořenech hostitelské rostliny povlak z drobných kořínků. Druhý typ vidět nejde. Houbová vlákna pronikají do vnitřní kůry buněk rostlin, kde se dále rozvětvují. Zařazují se sem kupříkladu vřesy či některé druhy terestrických orchidejí. 

 

Zvířata...

Zvíře - zvíře

V televizních přírodovědných dokumentech je možné často vidět ptáky klubáky sedící na buvolech, jak zbavují jejich kůži nečistot a parazitů, především klíšťat. Na jednom buvolu jich klubák může odstranit až tisíc dvě stě za den, což je značné množství, které by se mohlo na zvířeti fyzicky podepsat, kdyby je pták nesezobal. Pro buvola má však tento pták jednu nevýhodu, má rád krev, zbaví ho klíšťat, ale na druhou stranu, když je buvol zraněný, pták mu stále do rány šťourá zobákem a zabraňuje jejímu hojení. Tato symbióza “očištěním” se vyskytuje i u jiných druhů zvířat. Například leguán se nechá zbavovat nečistot či drobných parazitů krabem nebo ptákem, který se jmenuje drozdec chocholatý. Čištění probíhá i pod vodou. V moři si malá krevetka šarlatová vleze mezi ostré zuby kanice, která potlačí na určitou dobu svůj lovecký pud, dokud nejsou zuby ryby úplně čisté a krevetky nevylezou zase ven. 

Zvíře - rostlina

V přírodě se vyskytuje i výhodný vztah mezi zvířetem a rostlinou. Zajímavých příkladem této symbiózy je lenochod hnědokrký. Vyznačuje se velmi pomalých metabolismem, což mu šetří energii, tím pádem nepotřebuje mnoho potravy. Na druhou stranu však nemůže utéct, když se objeví případný predátor. Proto má lenochod přizpůsobeny kožich, kde se mu uhnízdí zelené řasy, pro které je srst lenochoda skvělým domovem a on má díky nim výborné maskování. 

V dokumentech týkajících se moře jsou někdy vidět žraloci, na jejichž těle jsou zavěšeni menší rybky štítovci, které žraloka očišťují. Zároveň ho ale využívají jako ochranu před predátory a snadnou přepravu mořem, kdy nemusí vynaložit téměř žádnou energii. Štítovci využívají jako “dopravní prostředek” i jiné velké dobré plavce jako například velryby, delfíny, kapustňáky či dokonce želvy. 

V moři můžeme nalézt značné množství sasanek. Kraby si je přilepují na své tělo, protože jimi skvěle maskováni před případnými nepřáteli a chráněni žahavými rameny. Tímto způsobem využívá sasanku i klaun. Tato známá ryba mořskou sasanku očišťuje, chrání před jinými druhy ryb, které by ji mohly okousat. Rostlinka zase chrání klauna svými žahavými rameny, před nimiž je ryba chráněna neviditelným slizem, který má po celém těle.  

Na Zemi jsou vztahy mezi organismy , které jsou výhodné jen pro jednu ze stran, ale druhá nijak nestrádá. Odborným termínem se zmíněný vztah nazývá komenzalismus. Příkladem je například bromélie žijící v tropických pralesích. Tento epifyt (organismus rostoucí na žijící rostlině, aby byl blíže ke světlu, ale vyživuje se sám) zachycuje do listových růžic vodu, v níž jsou rozpuštěné minerální látky a živiny. Ptáci či opice mají rostlinu jako zdroj vody. Žáby pralesničky strašné využívají bromélii zase jiným způsobem. Nakladou na zem vajíčka, z nich se vyklubou pulci a zanoří se do slizu na zádech dospělého rodiče. Žába je vynese vysoko na strom do vodní nádržky bromélie, kde se pulec živí řasami a larvami komárů dokud z něho nevyroste dospělý jedinec. Následně nádržku opustí a rodiči je zaveden mezi ostatní žáby, kde tráví svůj čas, dokud nedosáhne pohlavní dospělosti, aby se mohl rozmnožit.

Závěrem...

V předchozím článku jsou pouze ukázky těch nejzajímavějších a nejběžnějších symbióz. Ve skutečnosti je však celá příroda úzce propojená, vše se vším, jako pavoučí síť. Když bude tato síť narušena, může to mít fatální následky, protože nikdo přesně neví, jak moc je spletitá. Například je známo, že hřib smrkový nemůže bez smrku dosáhnout stádia plodnice (ektomykorhiza).  Přesný vztah mezi nimi však objeven doposud nebyl, proto není dodnes možné pěstovat některé houby ke kulinářským účelům, na rozdíl od žampionu, kde je známo, co vše k růstu potřebuje. 

A tak může lehce nastat situace, kdy po zániku jednoho druhu budou lavinovitě zanikat i další a další a nikdo nebude vědět přesně proč. Zkrátka vše souvisí se vším a žádný člověk by neměl tento složitý řetězec přerušit.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.