Je to asi dva týdny, co jsme se s rodinou vydali na Říp.. jsme Češi, tak bychom se tam aspoň jednou mohli vyškrábat 😀
Byli jsme tam o Velikonočních svátcích a to skutečně nebyl dobrý nápad.. příšerné množství lidí.. asi to nebude znít zrovna hezky, ale hlavně pánbíčkářů (ty kráso.. tohle slovo jsem ještě nikdy nepsala).. pod Řípem byly zaparkované autobusy.. Znojmo, Olomouc, Brno, Liberec, atd. Bylo už kolem poledne, a tak když jsme se „plazili“ nahoru.. oni už měli po modlitbě u rotundy a šli všichni proti nám zpět do autobusů.. vypadalo to následovně…
Cestu nahoru jsme si ale i přesto užili, protože všude čas od času byla krásná vyhlídka, a protože bylo celkem hezky.. bylo vidět docela dost daleko na zemi „mlékem i strdím oplývající“, i když občas kazil výhled nějaký ten příšerný betonový barák.. místo roztomilých chaloupek.
Nahoře bylo občerstvení, ale vzhledem k té příšerné frontě, co zde byla, jsme si dali raději jídlo svoje.. kuře s chlebem 😀
No a poté nás samozřejmě uchvátila rotunda sv. Jiří.. skutečně monumentální stavba. Takhle vypadá vcelku dobře viďte?
Zvláště když jsem ještě v Zoneru vymazala lidi, co byli kolem ní a na fotce mi vadili.
Zdání ovšem klame, když jste se totiž přiblížili blíž, uviděli jste příšerné množství grafitů, které nějací blbečci do rotundy vyryli.. od shora až po ta nejvyšší místa, kam jde dosáhnout. Byly to takové ty typické nesmysly typu.. srdíčka se jmény zamilovaných.. datumy, kdy zde dotyčné osoby byly, sprosté symboly, které mi vadili asi ze všeho nejvíce, i když nejsem věřící, ale dokáži respektovat to, že pro někoho jsou tyto památky posvátné a některé věci jsou skutečně nevhodné.. a neměly by se dělat, protože je to zkrátka neúcta…. atd. zkrátka děs. Vypadala to napříkald takto:
Ten nápis, který je úplně nahoře, byl ve výšce asi 3 metry.. a teď si představte tento pás, který má tři metry kolem celé rotundy.. mně se to tedy nelíbí a nelíbilo.. nemám nic proti tomu.. podepsat se a dát tím najevo.. ano tady jsem byla.. ale všeho s mírou.. tohle už je přes čáru.
Ještě poslední kritika.. Lidi co chodili kolem nás nahoru a dolu.. pravděpodobně všichni věřící.. mi přišli jako blázni.. vstávali v pět ráno, aby mohli jet autobusem a vyslechnout kázání u rotundy od týpka, co si tam jezdil nahoru dolu v BMW či Rolls-roycu (v autech se fakt nevyznám) a hezky jako ovčácký pes si naháněl ovečky, aby se držely hezky při sobě v jednom stádu. Hrůza. Přesně z tohoto důvodu nikdy nemůžu říct, že jsem křesťan, protože bych se styděla sama za sebe, že jsem jedna z těchto oveček, i když na druhou stranu, když jsem nad tím posledních pár měsíců přemýšlela, musím uznat, že nemůžu říct, že nevěřím v Boha, jestli v něj ale věřím, to nevím (jestli se chceš podívat, jak se koukám na problematiku ohledně náboženství najdeš to tady i s vcelku zajímavou diskuzí), ale jestli něco vím tak to, že nechci patřit mezi ovce a tady mi to tak připadalo.
Chci ale říct také něco pozitivního.. výlet byl totiž docela dost fajn.. konečně bylo teploučko a svítilo sluníčko.. sice se ještě nestačila příroda probudit, takže to ještě nebylo tak úplně veselé.. plné barev.. ale mně to i tak stačilo.. slunce mi tolik chybělo a teď jsem si ho konečně užila.. po celé zimě jsem konečně byla jen v tričku a užívala si aspoň chvíli, že mohu chodit naboso.
A úplně na závěr jedno doporučení.. nechoďte na Říp o Velokonocích, jestli tam chcete být osamotě jen s rodinou. 😉
Přes 6 let se věnuji focení, a ještě déle zkoumání přírody. Myslím si, že nejdůležitější je probudit lásku k přírodě již od útlého věku, a proto ukazuji dětem, jak je příroda dokonalá, a pomáhám jim se začátky fotografování, aby věděli, jak správně, rychle a jednoduše její krásu zaznamenat na snímky.
S radostí inspiruji mladou generaci v kreativním focení, protože skrz hledáček člověk vše vidí z jiného úhlu pohledu, a ráda je přitom učím spoustu nového o všem, co kolem sebe přitom v přírodě najdou.
Ne všichni faráři jezdí na Říp autem…
Ty davy bych teda nemusela, ale když už to jinak nejde
Tyhle malůvky mě také rozčilují, doma by si nikdo z těchto autorů do zdi bytu nebo fasádu domu něco takového nevyryl 
Šmankote, ty davy
[1]: Tak samozřejmě.. ale když jsem tohle viděla, tak mi z toho bylo skutečně na nic.
[2]: To je pravda, že nevyryl.. ale když to není jejich, tak proč si neužít trochu debilní zábavy, že ano? To je přece neuvěřitelně lákavá nabídka..
[3]: Na to není co říct.. jen jo jsou..
Tak na Řípu jsem ještě nebyla, měla bych se stydět…
[4]:Tak jasně, člověku, zvlášť, když se škrábě na Mělnickou vyhlídku, proletí hlavou, proč on tam může autem a já ne… řeknu ti to asi takhle, naplánuj si tam svatbu a uvidíš, že se tam autem dostaneš i ty…
[7]: Nevím, jestli zrovna stydět.. já myslím, že existují i důležitější věci.. ale rozhodně to stojí za to.. bylo tam krásně.
[8]: Já myslím, že naše auto by to ani nevyjelo.. možná je to jen sobecká závist.. nevím.. a taky si myslím, že to ztratí takovou tu poetičnost či celkově význam, když tam pojedu autem a nevyšlapu si to hezky pěšky.
[10]:Tak jasně, kopec to není veliký, ale bez námahy vynaložené při výstupu to docela ztrácí kouzlo.
Takovej zástup lidí bych nedala. Nejradši chodit přírodou, kde nikdo není , to je paráda! Ale chápu – Říp…
[12]: Přesně tak.. v přírodě je samota to nejlepší.. a bohužel je pravda že v ní je skutečně člověk sám protože většina v dnešní době je bud počítač práce či mladší počítač škola.. nakupování kino alkohol kouření.. nic pro mě
Na Řípu jsem ještě nikdy nebyla. A teda čumím na tu porytou rotundu. To je děs.
[14]: Jo.. je to děs.. ale vyhlídky tam jsou nádherné.. no a ty davy lidí tam, aspoň doufám, nebudou vždy..no a rotunda.. když to člověk bere optimisticky lze to napravit novou fasádou.