Požáry a atmosféra III.

Tak a je tu pro vás poslední část mé semestrální práce, kterou si nechci jen tak schovávat v šuplíku. Zde již na konci najdete zdroje, které v předchozích článcích nebyly. Snad to nevadí. Doufám, že jste se dozvěděli něco nového a práce se vám líbila. Dělala jsem ji vcelku dlouho 😉
Tak hurá do čtení!

Faktory ovlivňující požáry

Nejenom že požáry ovlivňují atmosféru, protože se při nich do ovzduší uvolňuje celá řada zplodin, ale
i atmosféra (počasí) ovlivňuje požáry. Požáry jsou ovlivněny následujícími faktory: 
● relativní vlhkost vzduchu + úhrn srážek na daném místě (neboli jak moc je sucho)
● síla, směr a rychlost větru či jestli se vůbec vyskytuje
● délka a intenzita slunečního svitu a venkovního tepla během dne (Bojový řád jednotek
požární ochrany, 2001)
Rychlost větru ovlivňuje šíření požárů (viz Obrázek 2) a stejně tak sucho. Sucho ovlivňuje nejen
rychlost, ale i četnost jejich vzniku. Dalším důležitým faktorem je teplota. Není však tím
nejdůležitějším, protože požáry mohou vzplanout i v zeměpisných šířkách, kde je chladno.
Spouštěčem na takových místech je blesk či člověk. Na druhou stranu teplota má svůj vliv také.
Jediná místa, kde totiž požáry nejsou, jsou Arktida a Antarktida. Nejde jen o nízké teploty pro
vznícení, ale i pro všechny rostliny, které se tu kvůli nízkým teplotám nevyskytují a tím pádem se zde
nenachází biomasa, která by mohla hořet. V zeměpisných šířkách blíže k rovníku, kde již biomasa je,
se ovšem již může oheň vyskytovat a to i pod sněhem.

Požár také může ovlivnit sám sebe. Opět to uvedu na příkladu australských požárů. Požáry jsou zde
tak mohutné, že jsou schopné ovlivnit tamější počasí. Je zde kvůli nim obrovské teplo, vypařuje se
voda z krajiny a ta kondenzuje na částečkách popela (kondenzační jádra), když jsou částečky obalené
dostatečným množstvím vody, začnou z atmosféry vypadávat v podobě srážek – bouřek, při kterých
dochází k bleskům, které zakládají další požáry. V roce 2003 se v Austrálii utvořilo ohnivé tornádo
vlivem změn počasí, což opět založilo požáry na dalších lokalitách (Hanko, 2019).

Další příklad, jak požár ovlivňuje sám sebe, spočívá v tom, že se při něm vypařuje ohromné množství
vody z půdy, což následně vede k větší náchylnosti ke vzniku dalších požárů (Sehnalová, 2019).

Vliv požárů na ekosystémy

Již bylo řečeno, že požáry mají na přírodu jak pozitivní, tak i negativní vliv. Jde totiž o to, že požáry
jsou nedílnou součástí přírody, a tak se ekosystémy mohly na ně adaptovat a přizpůsobit se všem
změnám, které obnáší.

Nejdříve se tedy podíváme na pozitivní dopady požárů.

Pozitivní vliv požárů

Již bylo řečeno, že některé rostliny jsou na požárech závislé, protože jejich semena nejsou schopna
vyklíčit, dokud neprojdou vysokými teplotami (Petr, 2017). Dělají to tak schválně. Ví totiž, že když
projdou vysokou teplotou, vše okolo nich lehlo popelem, a tak najednou není konkurence, a proto
rychle vyklíčí. Zároveň jim popel z požárů slouží jako hnojivo do začátku (Krulík, 2014).

Velký význam požárů spočívá ve „vyčištění lesa“. Všechny popadané nahromaděné větve, stará tráva
a nemocné stromy shoří, čímž se uvolní místo pro nové, schopné jedince.

Díky přirozené požárové dynamice také vznikají různé habitaty, které tvoří pestrou krajinnou
mozaiku. Liší se například zapojením s ostatní vegetací. Na taková místa se pak vážou různé druhy
organismů, čímž se zvyšuje diverzita daných lokalit (EEA, 2009).

Negativní vliv požárů

V nenarušené přírodě by negativní vlivy ve velké míře byly jen na úrovni jedinců, např. úhyn
popálených zvířat či shoření stromů, ale celkově by ekosystém lépe prosperoval (viz předchozí
kapitola).

Protože však člověk zasahuje do přírody, mají pak požáry vliv na celý tamější ekosystém. Jedná se
hlavně o to, že se člověk snaží požárům bránit. Člověk totiž vždy bere požár jako negativní. To ovšem
vede k velké akumulaci suché biomasy, která, když následně vzplane, má velmi ničivé účinky.
Nejedná se totiž už jen o malé lokální požáry, díky kterým vzniká přirozená mozaika, ale o požáry
velmi rozsáhlé např. v posledních letech požáry v Austrálii, Brazílii či na Sibiři. Tyto rozsáhlé požáry
mají fatální následky kvůli své velikosti. Do ovzduší se uvolní obrovské množství zplodin (oxid
uhličitý a oxidy dusíku), což ovlivní klima na dlouho dopředu. Místo aby zemřeli jen jednotlivci,
může vymřít celý druh (v tomto směru se řeší hodně ikonický medvídek koala). Pokud shoří rozsáhlá
plocha, trvá mnohem déle, než se znovu obnoví, protože je méně ostrůvku zeleně, které by spálené
lokality mohly znovu obnovit.

Hrozí také narušení celého potravního řetězce, což má značné následky na celý zdejší ekosystém.
Nebezpečí spočívá i ve velkém narušení vegetace, která je pak náchylná na různé druhy škůdců.
Pokud dojde k odlesnění horských oblastí, může dojít k sesuvům půdy (to ovšem lze brát i pozitivně –
tvorba krajinné mozaiky) či v zimě k častějším lavinám (Krulík, 2014).

Vliv požárů na lidské zdraví

Již jsme si řekli, že největší dopad na lidský organismus nemá samotný požár, i když samozřejmě k
popáleninám také dochází, ale hlavní problém je kouř, nedostatek kyslíku, který je nahrazen jinými
plyny, které se při hoření uvolňují a může dojít k udušení.

Člověk, který se ocitl v požáru má kouřem značně podrážděné sliznice, což vede ke zrychlenému
dýchání a vdechování čím dál většího množství škodlivin do organismu.

Dělení škodlivin

Škodliviny můžeme ke vztahu k člověku rozdělit na ty, které vedou k bezvědomí člověka (asfixyanty)
a látky, jež dráždí dýchací aparát a jiné smysly (např. zasažení očí) – iritanty. Dále jsou ještě
sloučeniny s nespecifickým či kombinovaným účinkem (toxikanty).

Oxid uhelnatý

Nejvíc nebezpečným plynem, který je za největším počtem úmrtí při požárech je oxid uhelnatý.
Vyvíjí se při nedokonalém spalování a jeho úskalí spočívá v tom, že je bezbarvý a bez zápachu, takže
ho nemůžeme nijak zaznamenat. Váže se na krevní hemoglobin místo kyslíku, čímž se snižuje
množství transportovaného kyslíku v těle. Při dostatečném množství CO v krvi dochází ke
kardiovaskulárním problémům, které mohou přetrvávat, protože se jedná o plyn, jež se v těle
kumuluje a nezáleží tedy jen na koncentraci, jež se do organismu dostala, ale i na čase, jak dlouho
jsme byli CO vystaveni, a jak dlouho jsme mimo dosah požáru (Balog et al., 1998).

Oxid uhličitý

Dalším oxidem uhlíku je oxid uhličitý, který vzniká jako produkt hoření u látek bohatých na uhlík při
dostatečném přístupu kyslíku. Při koncentraci cca 5 % dochází u člověka k bolesti hlavy, zrychlenému
dýchání atd. a následně při koncentraci přesahující 10 % dochází ke smrti, protože dojde k ochrnutí
dýchacího centra mozku (HZS ČR, 2009).

Kyanovodík

V práci jsem zmíněny požáry skládek, proto je na místě zmínit kyanovodík, protože se uvolňuje při
hoření např. sylonu, umakartu, peří či palubních desek automobilů (HZS ČR, 2009).

Jedná se o velmi toxický inhalační plyn. Jeho toxicita spočívá v blokování výměny O2 a CO2 na
úrovni buněk a tkání, kde má dojít k „dýchání“. Na zasaženém člověku můžeme pozorovat
nepravidelné dýchání, vysokou tepovou frekvenci či zvracení. Při vysokých koncentracích upadá
člověk do bezvědomí a pak dochází ke smrti. Může se tak stát i během pouhých třech minut
(Brumovská, 2008) (Záchranný kruh, 2009).

Závěr

Moje práce se pokusila shrnout vše, co lze říci na téma „Požáry a atmosféra“.

Téma je zásadní, protože oxid uhličitý je skleníkový plyn, který se uvolňuje při každém požáru a u
velkých požárů se ho do ovzduší uvolňuje skutečně značné množství (či při požárech rašelinišť), a tak
se požáry podílí velkou měrou na globálních změnách klimatu. Důležitým faktorem je, že se tak děje
hlavně nepřirozeně, protože většina požárů je způsobena lidským faktorem.

Další problém, proč se o požáry zajímáme, je jejich vliv na lidské zdraví. Vždy se jedná o negativní
dopady, které se liší dle látek, které se při požáru uvolňují do vzduchu. Směs látek je ovlivněna
hořícím materiálem a také tím, zda palivo hoří za dostatku, respektive nedostatku kyslíku. Největší
dopady na lidské zdraví či i samotné ekosystémy mají zplodiny, jež se uvolňují z materiálů,
vyrobených člověkem, protože takové látky (kyanovodík) se v přírodě běžně nevyskytují, a tak na ně
není organismus ani biotop připraven.

Bylo také zmíněno, že požáry jsou přirozenou disturbancí v přírodě, a proto je vhodné studovat, co je
ovlivňuje, jak se ovlivňují a jak ovlivňují atmosféru, protože to vede k hlubšímu pochopení celé
problematiky a můžeme s požáry lépe pracovat, aby měly na nás co nejmenší efekt či abychom jim
mohli předcházet.

Zdroje

  • BALOG, K.; ZAPLETALOVÁ – BARTLOVÁ, I. Základy toxikologie. 1. vydání. Edice SPBI
    SPEKTRUM, sv. 15. Ostrava, 1998. 107 s. ISBN 80-86111-29-6
  • Bojový řád jednotek požární ochrany: [metodické listy. 1. vyd. V Ostravě: Sdružení požárního a
    bezpečnostního inženýrství, 2001, [170] s. ISBN 80-86111-91-1.
  • BOWMAN DM, Balch JK, Artaxo P, Bond WJ, Carlson JM, Cochrane MA, D’Antonio CM, Defries
    RS, Doyle JC, Harrison SP, Johnston FH, Keeley JE, Krawchuk MA, Kull CA, Marston JB, Moritz
    MA, Prentice IC, Roos CI, Scott AC, Swetnam TW, van der Werf GR, Pyne SJ. Fire in the Earth
    system. Science. 2009 Apr 24;324(5926):481-4. doi: 10.1126/science.1163886. PMID: 19390038.
  • BRUMOVSKÁ, Irena, Jan REISNER a Jan BOMBA. Speciální chemie pro požární ochranu: učební
    texty. Vyd. 3., (přeprac.). Praha: Ministerstvo vnitra, generální ředitelství Hasičského záchranného
    sboru ČR, 2008. ISBN 978-808-6640-884.
  • ČSN 83 8034. Skládkování odpadů – Odplynění skládek. Praha: Český normalizační institut, Prosinec 2000. 19 s 
  • ČTK. Z Austrálie kolem světa a zpátky. Kouř z požárů může podle NASA obkroužit planetu. [online]. 2020. Aktuálně.cz [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/kourz-pozaru-muze-podle-nasa-obkrouzit-planetu/r~99e5130a364111ea9ec9ac1f6b220ee8/
  • DĚMIDOV, P.G.. Hoření a vlastnosti hořlavých látek. Praha, 1966. 268 s.
    European Environmental Agency, Forest fires in Southern Europe Destroy Much More than Trees, 28. VII. 2009 <http://www.eea.europa.eu/highlights/forest-fires-in-southern-europe-destroy-muchmore-than-trees>
  • ESCH, M., et al.. Elemental composition of different types of wood. In Nuclear Instruments and
    Methods in Physics Research. 1996, vol. 4, s. 328-331.
  • FILIPI, Bohdan. Plasty. 1. vydání. Ostrava: SPBI, 2003. 48 s., ISBN 80 – 86634 – 13 – 2.
  • FLANAGAN, NE, Wang, H, Winton, S, Richardson, CJ. Low‐severity fire as a mechanism of organic
    matter protection in global peatlands: Thermal alteration slows decomposition. Glob Change Biol. 2020; 26: 3930– 3946. Dostupné z: https://doi.org/10.1111/gcb.15102
  • FRANC, Richard, Roman FRANCL. 2004. Využití letecké techniky k leteckému hašení požárů
    lesních a travnatých porostů: Požární taktika – konspekt 1-3-03. Vyd. 1. Praha: MV – generální
    ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. ISBN 80-866-4029-9.
  • HANKO, Ondřej. Požáry v Austrálii si „vyrábějí“ vlastní bouřky, které mohou šířit oheň ještě dál.
    [online]. 2019 [cit. 2021-03-22]. Radio Wave. Dostupné z: https://wave.rozhlas.cz/pozary-v-australiisi-vyrabeji-vlastni-bourky-ktere-mohou-sirit-ohen-jeste-dal-8129746
  • HERČÍK, Miloslav. 111 otázek a odpovědí o životním prostředí. Ostrava, MONTANEX, 2004, 150
    s., ISBN 80 – 7225 – 123 – 6.
  • HLAVATÁ, Miluše. Odpadové hospodářství. Katedra environmentálního inženýrství, Ostrava: VŠB
    – Technická univerzita Ostrava, 2006, 174 s., ISBN 80 – 248 – 0737 –8
  • HOLUŠA, Jarolav, Roman Berčák, Karolina Lukášová, Zdeněk Hanuška, Pavel Agh, Jan Vaněk,
    Emanuel Kula, Ivan Chromek. Lesní požáry v České republice – definice a rozdělení: review.
    [online]. 2018. Zprávy lesního výzkumu. [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: http://www.hasles.cz/pdf/holusa_2018.pdf
  • HZS ČR. Konspekty odborné přípravy I – produkty hoření [online]. 2009 [cit. 2021-03-22]. Dostupné z WWW http://www.hzscr.cz/clanek/konspektyodbornepripravyi.aspx?q=Y2hudW09NA%3d%3d
  • CHROMEK I. 2006. Využitie leteckej techniky pri hasení lesných požiarov. Zvolen, Technická
    univerzita vo Zvolene [CD ROM].
  • JOHNSON, Doug, Hakai, Magazine. Australia’s Marine Animals Will Be Bushfires’ Unseen Victims.
    [online]. 2020. Scientific American. [cit. 2021-03-22]. Dostupné z:
    https://www.scientificamerican.com/article/australias-marine-animals-will-be-bushfires-unseenvictims/
  • KALOUSEK, J. Fyzikální chemie a kinetika explozí. 1. vydání. Ostrava: VŠB – TUO, 1994. 94 s.
    ISBN 80-7078-193-9.)
  • KAR. Lesní požáry uvolňují do atmosféry uhlík starý tisíce let. Mohl by ovlivnit klima. [online].
    2019. ČT24, Nature. [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/2903588-lesnipozary-uvolnuji-do-atmosfery-uhlik-stary-tisice-let-mohl-ovlivnit-klima
  • KLVAŇA, Martin. Požáry skládek odpadů [online]. Ostrava, 2012 [cit. 2021-03-22]. Bakalářská
    práce. VŠB – Technická Univerzita v Ostravě, Fakulta bezpečnostního inženýrství. Školitel Martin
    Trčka. Dostupné z: https://theses.cz/id/lknwnt/
  • KOPÁČEK P. 2017. Požáry v přírodním prostředí [online]. Praha, MV GŘ HZS ČR. [cit. 2021-03-
    22]. Dostupné na/Available on: www: http://www.hzscr.cz/clanek/pozary-v-prirodnim-prostredi.aspx.
  • KORDULA, Tomáš. Vliv lidského činitele na výskyt pohrom v konkrétním území. Zlín: Univerzita
    Tomáše Bati ve Zlíně, 2013, 74 s. (13 960 znaků). Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta logistiky a krizového řízení, Ústav krizového řízení. Vedoucí práce Šafařík, Zdeněk. Dostupné také z: http://hdl.handle.net/10563/25063
  • KRAKOVSKÝ A. 2004. Lesné požiare. Zvolen, Technická univerzita vo Zvolene: 77 s.
  • KRAUSS, M., Wilcke, W., Martius, C., Bandeira, A. G., Garcia, M. V. B., & Amelung, W. (2005).
    Atmospheric versus biological sources of polycyclic aromatic hydrocarbons (PAHs) in a tropical rain forest environment. Environmental Pollution (Barking, Essex: 1987), 135(1), 143-54.
    doi:10.1016/j.envpol.2004.09.012
  • KRULÍK, Oldřich. Ochrana &Bezpečnost –2013-2014: Dopady lesních požárů a zahraniční
    zkušenosti, související s lesními požáry [online]. II(4) [cit. 2021-03-18]. ISSN 1805-5656. Dostupné z: http://docplayer.cz/9705442-Dopady-lesnich-pozarua-zahranicni-zkusenosti-souvisejici-s-lesnimipozary-1.html
  • KVARČÁK, Miloš. Základy požární ochrany. 1. vyd. Ostrava: Sdružení požárního a bezpečnostního
    inženýrství, 2005, 134 s. Spektrum (Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství). ISBN 80-
    86634-76-0.
  • MAŠKOVÁ, Martina. Menší požáry prospívají klimatu, zjistili vědci. Udrží uhlík v rašeliništích.
    [online] 2020. Český rozhlas Plus. [cit. 2021-02-19] Dostupné z: https://plus.rozhlas.cz/mensi-pozaryprospivaji-klimatu-zjistili-vedci-udrzi-uhlik-v-raselinistich-8247411
  • MCDERMOTT, Amy. Wildfires aren’t just a land thing. Smoke and ash can choke the ocean too.
    [online] 2017. Oceana.org. [cit. 2021-02-19] Dostupné z: https://oceana.org/blog/wildfiresaren%E2%80%99t-just-land-thing-smoke-and-ash-can-choke-ocean-too
  • MCKENZIE, M., et al. Quantification of major components emitted from smoldering combustion of wood. Atmospheric Enviroment. 1994, vol. 8, s. 3285-3292. Ministerstvo životního prostředí, Integrovaný registr znečišťování, Polétavý prach. [online]. s. 3 [cit. 2021-02-19]. Dostupné z: http://www.irz.cz/repository/latky/poletavy_prach.pdf
  • NAMMARI DR, Hogland W, Marques M, Nimmermark S, Moutavtchi V. Emissions from a
    controlled fire in municipal solid waste bales. Waste Manag. 2004;24(1):9-18. doi: 10.1016/j.wasman.2003.08.003. PMID: 14672722.
  • Nařízení ES 2152/2003. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2152/2003 ze dne 17.
    listopadu 2003 o monitorování lesů a environmentálních interakcí ve Společenství (Forest Focus).
    [Regulation (EC) No 2152/2003 of the European Parliament and of the Council of 17 November 2003 concerning monitoring of forests and environmental interactions in the Community (Forest Focus)]. Úřední věstník Evropské unie, 03/sv. 41: 285–292. Dostupné z: https://eurlex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32003R2152&from=CS
  • NEMEČKOVÁ, Táňa. Sirné emise – zdroje, vlastnosti, reakce v atmosféře [online]. Zlín, 2006 [cit.
    2021-03-22]. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická. Vedoucí
    práce doc. Ing. Jaromír Hoffmann, CSc.. Dostupné z: https://theses.cz/id/pou5n0/
  • NETOPILOVÁ, Miroslava. Materiály: Stavební materiály. Ostrava: SPBI, 2004. 125 s. ISBN 80-
    86634-27-2.
  • OBROUČKA, Karel. Termické odstraňování a energetické využívání odpadů. Katedra ochrany
    životního prostředí v průmyslu, Ostrava: VŠB – Technická univerzita Ostrava, 2003, 143 s., ISBN 80– 248 – 0009 – 8.
  • Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva. MVgenerální ředitelství HZS ČR. 2008, roč. 7, č. 11. Praha: MV-generální ředitelství HZS ČR, 2008. 12 x ročně. Vychází také v elektronické formě. ISSN 1213 – 7057
  • ORLÍKOVÁ, Kateřina a Petr ŠTROCH. Chemie procesů hoření. V Ostravě: Sdružení požárního a
    bezpečnostního inženýrství, 1999. SPBI Spektrum. Červená řada, 18. ISBN 80-86111-39-3.
  • PETR Jaroslav. Životodárná síla zuřícího ohně: Požáry lesa a krajiny. 2017. [online]. 100+1.[cit.
    2021-03-22]. Dostupné z: https://www.stoplusjednicka.cz/zivotodarna-sila-zuriciho-ohne-pozary-lesakrajiny
  • ROY P.S. 2003. Forest fire and degradation assessment using satellite remote sensing and Geographic Information System. In: Sivakumar, M.V.K. (ed.): Satellite remote sensing and GIS applications in agricultural meteorology. Proceedings of a training workshop. Indie, Dehra Dun, 7–11 J Sciencemag: Climatechange has doubledforestfires in western United States. [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://www.sciencemag.org/news/2016/10/climate-change-has-doubled-forest-fireswestern-united-states
  • SEHNALOVÁ, Petra. Meteorologické faktory ovlivňující riziko lesních požárů v ČR. [online]. Zlín,
    2009 [cit. 2021-03-22]. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Katedra
    fyzické geografie a geoekologie. Vedoucí práce RNDr. Ivan Sládek, CSc. Dostupné z:
    https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/24529/DPTX_2007_1_11310_MDIPL001_199655_0_52375.pdf?sequence=1&isAllowed=y
  • STOLINA M. et al. 1985. Ochrana lesa. Bratislava, Príroda: 480 s
  • SUNDARAMBAL, P., Tkalich, P., and Balasubramanian, R.: Impact of biomass burning on ocean
    water quality in Southeast Asia through atmospheric deposition: eutrophication modeling, Atmos. Chem. Phys., 10, 11337–11357, Dostupné z: https://doi.org/10.5194/acp-10-11337-2010, 2010.
  • ŠEBESTA, Jaroslav. Analýza sil a prostředků k likvidaci plošných požárů [online]. Zlín, 2015 [cit.
    2021-03-22]. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení. Vedoucí práce Ing. Jan Strohmandl. Dostupné z: https://theses.cz/id/4o2y7e/
  • VĚŽNÍKOVÁ, H., DUBOVÝ, R. The Analysis of Combustion Gas by method of FTIR. Sborník
    vědeckých prací VŠB – TU Ostrava, řada bezpečnostního inženýrství, 2011, vol. VI, no. 1, s. 40-47.
    ISSN: 1801-1764.
  • Záchranný kruh. Kyanovodík HCN [online]. 2009 [cit. 2021-03-22]. Dostupné z:
    http://www.zachranny-kruh.cz/pozary/kyanovodik_hcn.html
  • ZANON V., Viveiros F., Silva C., Hipólito A.R., Ferreira T. 2008. Impact of lightning on organic
    matter-rich soils: influence of soil grain size and organic matter content on underground fires. Natural Hazards, 45: 19–31. DOI: 10.1007/s11069-007-9154-x
  • ZELENÝ, A. Chemie v požární ochraně. 2. rozšířené a přepracované vydání. Praha, 1972. 149 s.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.