Pastva a biologická rozmanitost

Mám tu pro Vás další moji slohovou práci, kterou jsem úspěšně splnila zápočty a to hned na dva předměty: Práce s odbornou literaturou a Environmentální ekologie živočichů. 

Zde jsme měli zadání vybrat si jakékoliv téma na něj najít dva články a ty nějak zpatlat dohromady.. „příprava na bakalářku“… Úkol mi od začátku nedával moc smysl a nedával moc smysl ani odevzdaný text, proto mi to vrátil. Vrátil mi to x krát až se z toho stala normální rešerše článků na zadané téma. To to taky mohl říct rovnou, co chce. Nevadí. Stane se. Tohle je tedy nakonec výsledek.

Pastva zvířaty jako nástroj ke zvýšení biodiverzity

Úvod

Při ochraně přírody se snažíme o zachování, co nejvíce druhů, protože jejich vyhynutí je nevratná změna, která může mít jen těžko předvídatelné následky. Můžeme přijít o potenciální léky, protože neznáme zdaleka všechny druhy a některé by přitom mohli být k užitku. Navíc studium ekologie mezidruhových interakcí je málo probádané, a proto můžeme jen těžko odhadovat, jakých všech druhů se může úbytek jednoho „neužitečného“ druhu dotknout. Snaha chránit celou biodiverzitu, je aktuálně asi nejlepším východiskem (Křížková et al., 2019). Jedním z managementů, který se využívá k ochraně biodiverzity je pastva zvířaty. Zvířata si selektivně vybírají potravu, na rozdíl od seče, čímž se právě zvyšuje druhová rozmanitost lokality. Pastva má také navrátit dynamiku prostředí a zabránit sukcesi, která v našich končinách vede k biomu v podobě lesa. Význam pastvy spočívá i v odstranění dominantních agresivních druhů, což následně vede k uvolnění prostoru pro méně konkurenčně schopné rostliny. V následujících odstavcích se budu zabývat managementem pastvy z pohledu maximalizace druhové diverzity porostu. Pastvu krom toho potřebujeme třeba k nakrmení zvířat a podobně.

Vliv pastvy podle druhu pasených zvířat

Na lokalitu má velký vliv, jaká zvířata se jí účastní, to ovlivňuje, jak bude krajina vypadat. Pokud použijeme k pastvě kozy, bude pryč v podstatě vše. Kozy dokáží zničit i husté křoví, spasou všechno listí a ohlodají kůru, bez které jsou křoviny mnohem více náchylné k nepříznivým abiotickým podmínkám či patogenům. Ovce naopak spíše spasou jen trávu. Jen ji odkusují a ona po čase vyroste znovu, na rozdíl od skotu, který trávu vytrhává i s kořeny pomocí jazyka, následně hlínu ještě udusá svou vahou kopyty, když je na daném místě příliš dlouho, takže původní tráva nenávratně zmizí a jiná nemá moc možností nově vyklíčit, což platí i pro ostatní rostliny. Ne každé se zde může dařit.

Vlivů na pastvu je však více například množství času spásání. Podle toho lze pastvu zvířaty rozdělit na kontinuální či jen nárazovou. Při nárazové pastvě jsou zvířata přemisťována z jedné lokality na druhou (rotační pastva), na základě toho, jak rychle roste nová biomasa, dle dostupnosti vláhy a živin (Juřicová, 2013) či podle potřeb druhů, kvůli kterým management pastvy provozujeme.

Příklady vlivu podle druhu pasených zvířat a výhody managementu pastvy

Podle Jun Liu (2015) v málo biologicky diverzifikované stepi pastva skotem zvýší druhovou rozmanitost, zatímco ovce neměly žádný vliv. Skot totiž toleruje málo druhově bohatou stravu, spásá hlavně trávu, čím sníží konkurenci, což má pozitivní vliv na málo „průbojné“ rostliny a zvýší se jejich druhová rozmanitost. Změna se projeví hlavně v prvních několika letech po zavedení managementu (Dostálek a Frantík, 2008), kdy dostanou šanci jednoleté či dvouleté druhy rostlin, následně není nárůst biodiverzity už tolik patrný, protože prostor se začne kolonizovat i víceletými rostlinami.

Nejlepší výsledky na zvýšení biodiverzity měla ovšem smíšená pastva, při níž byla rostlinná rozmanitost rovnoměrná na celé ploše a zároveň se zvýšila i hustota fauny (Liu, 2015). Tento fenomén se projevil několikrát jak při extenzivní pastvě ovce + kozy tak i při pastvě dobytek + ovce (Lui, 2015 a Dostálek, Frantík, 2008). Dá se tedy říci, že se princip řídí stále stejnou „myšlenkou“, zkrátka čím více druhů herbivorů využívaných k pastvě, tím větší bude druhová skladba rostlin, protože každý z herbivorů bude preferovat jinou rostlinu jako potravu, takže žádná z rostlin nebude moci dominovat a vytlačit ostatní (Ĺiu, 2015).

Celkovou výhodou pastvy je, že jsou rostliny spásány postupně, a tak zvířata žijící na stepi mají stále nějaký zdroj potravy v dosahu či nějaké útočiště, kde se před herbivory schovat. Oproti tomu je seč, kdy naráz zmizí veškeré květy s pylem i místa, kam se hmyz může uchýlit za nepříznivých podmínek a podobně. Při seči narušíme mutualistický vztah mezi rostlinami a hmyzem, kdy rostliny do vztahu přináší potravu a hmyz opyluje rostliny, které se díky tomu mohou rozmnožovat (Křížková et al., 2019).

Zápory pastvy

Pastva zvířaty může mít však svá úskalí. Již bylo zmíněno, že se pomocí ní sníží biomasa, to však má i negativní vliv, protože se sníží produkce rostlin a zpomalí se např. jejich šíření do okolí. Také se může lišit to, jaký má pastva vliv na step podle různých abiotických podmínek daného místa, jako je podnebí, úrodnost půdy nebo eroze (Liu, 2015). Problémy spojené s erozí mohou způsobovat samotní herbivoři na příkrých svazích či skalních výchozech a může vést k snížení počtu vhodných míst, kde by jedinci mohly růst (Dostálek a Frantík, 2008). 

Po několika letech pastvy může dojít ke stagnaci v nárůstu biodiverzity (Dostálek a Frantík, 2008). Při tomto zjištění může amatér dojít k mylnému závěru, že pastva již není nutná. Ona ale je důležitá k udržení aktuální situace, jinak dojde k rychlé zpětné sukcesi a ta v našich končinách většinou směřuje k lesu Někdy může sukcese probíhat tak rychle, že ze začátku je nutné herbivorům pomoci a musí zasáhnout přímá lidská činnost jako likvidace keřů – jejich vyřezáním a následným spálením klestí (Dostálek a Frantík, 2008).

Podle Linda Bröder, 2018 nemusí být management pastvy vhodný pro všechny druhy. V jejich studii totiž byla zkoumána populace sarančí, která začala klesat. Snížením biomasy, se totiž snížilo množství potravy pro sarančata, míst, kde se schovat před predátory a nepříznivými meteorologickými podmínkami. Proto je důležité si uvědomit, co za druhy na lokalitě chceme chránit a jakým způsobem a tomu přizpůsobit management, aby vyhovoval, co nejvíce druhům. Byl nastaven tak, aby buď působil pozitivně či aspoň neutrálně na vyskytující se druhy organismů. Například na druhy, které se vyskytují na místech s mnohaletým obhospodařováním hospodářskými zvířaty, nemá pastva negativní vliv, protože měly příležitost se podmínkám přizpůsobit (Ganjurjav, 2019).

Závěr

Využití pastvy k ochraně přírody je jistě na místě, je ovšem nutné danou lokalitu důkladně prozkoumat a zaznamenat výchozí stav. Následně zvolit vhodný management podle toho, jaký máme cíl, zda chceme chránit celý ekosystém a jeho ráz či přizpůsobujeme management jednomu nebo více cílovým druhům. Zavedený management se následně musí dále sledovat, jestli má očekávané výsledky či ho na základě pozorování kam se ubírá poupravit, aby vyhovoval kýženému záměru. Důležité je s prací nepolevovat, naopak spíše herbivorům pomoci dalšími managementy podporujícími bezlesí jako je výřez náletových dřevin, vyhrabávání stařiny a mechu či seč. Můžeme také přímo vysadit rostliny či vypustit vzácné motýly. V některých opodstatněných případech lze management pastvy řídit tak, aby se vytvořil biotop pro druhy, které na lokalitě již vyhynuly, ale po nastolení optimálních podmínek je možné je zde opět reintrodukovat. Je třeba vytvářet různorodou mozaiku, která zajistí biotopové nároky co nejvíce druhům. Autoři se shodují na tom, že toho docílíme pastvou různými druhy zvířat najednou a volbou nárazové(rotační) pastvy oproti a ne kontinuální. I tak ale nemusí mít management pastvy na všechny druhy pozitivní vliv, proto je vhodné vše sledovat a nadále zkoumat.

Literatura:

1) prazskapastvina.cz
2) Hasbagan Ganjurjava et al., Differential resistance and resilience of functional groups to livestock grazing maintain ecosystem stability in an alpine steppe on the QinghaiTibetan Plateau, Journal of Environmental Management, 2019, 251, 109579.
3) Jiří Dostálek, Tomáš Frantík, Dry grassland plant diversity conservation using low-intensity sheep and goat grazing management: case study in Prague (Czech Republic). Biodivers Conserv, 2008, roč. 17, s. 1439–1454.
4) Jun Liu et al., Impacts of grazing by different large herbivores in grassland depend on plant species diversity. Journal of Applied Ecology, 2015, roč. 52, s. 1053–1062.
5) Linda Bröder et al., Intensive grazing as a threat in protected areas: the need for adaptive management to protect the Critically Endangered Crau plain grasshopper Prionotropis rhodanica. Oryx, 2019, roč. 53(2), s. 239–246.
6) Barbora Křížková, Albert František Damaška, Jiří Hadrava, Kroky vedoucí ke zvýšení biodiverzity aktivního kamenolomu Špička, Shrnutí poznatků pro provedení budoucího managementu v lomu Špička – Pražská pastvina, 2019, dostupné online po zkontaktování Jolany Šádkové
7) Anna Juřicová, Vliv pastvy na semenáče dřevin, Bakalářská práce, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2013, str. 7

Proč?

Asi je Vám jasné, proč jsem si vybrala toto téma. Dvěma slovy „Pražská pastvina“. Vzhledem k tomu, že dělám dobrovolníka v tomto projektu, není co řešit. O pastvě a jak je prospěšná přírodě, vím hodně věcí a jen stačilo je podložit články.

Budu opět ráda za diskuzi, či připomínky nebo dotazy. Vše ráda zodpovím. 😉

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.