V tomto projektu Vás chci postupně provádět světem přírody a fotografie.
Ráda bych se dnes věnovala tématu, proč vlastně začít fotit a hlavně nevzdat se po prvním neúspěchu. Když začínáme fotit, je velmi důležité si ujasnit naši motivaci k focení, protože bez toho nemá focení smysl. Při začátcích vždy přijdou těžké okamžiky, a tak je důležité vědět, proč jsme s tím začali, proč to hned nevzdat a proč u toho i nadále vydržet.
Pojďme se na to tedy podívat!
Trochu jsem fotila už asi od 10 let různě na výletech s rodinou, ale nenapadlo mě v tu dobu, že bych se o to mohla zajímat víc do hloubky. Postupně jak šel čas, objevovala jsem sama sebe a objevila svojí kreativní či chcete-li uměleckou stránku. Potřebovala jsem ji nějak vyjádřit.
Co jsem dělala od malička bylo psaní. Už ve třetí třídě (nebo tak nějak) jsem doma psala slohy klidně na 10 stran, které jsem pak velmi ráda četla před třídou. Vyžívala jsem se v barvitých popisech toho, co má hlavní hrdina kolem sebe, co vidí, slyší, cítí, zkrátka všeho, co nějak upoutalo jeho pozornost. Pro někoho možná nuda, pro mě záležitost, u které jsem trávila a klidně i teď bych byla schopná trávit hodiny času.
Chtěla jsem ale ostatním i ukázat, co vidím ve svých představách, a ne to jen popisovat. Ne se jen snažit vysvětlit, co za krásy vidím kolem sebe. Proto jsem svým představám potřebovala dát novou podobu.
První, co mě napadlo, je svoje představy nakreslit, protože tak nejlépe mohu zaznamenat, co mám namysli. Až na jeden háček – pokud umím kreslit. Tím bohužel tato možnost odpadla. Však se o tom můžete sami přesvědčit v rubrice Kreslím.
A tím se dostávám k focení. Jak nejlépe vystihnout krásnou realitu než ji vyfotit. Navíc člověk pak ještě při úpravách může podtrhnout to, co považuje za důležité. Ještě doladit to, co chce říci, co na tom či onom považuje za nejkrásnější. A tak jsem se dostala k focení. Navíc jsem také docela technicky zaměřený člověk. Počítač víc poslouchá mě než já jeho. Baví mě to. Proto si často hraji dlouho s fotkami v počítači a vymýšlím si různé varianty nereálného ideálního světa.
Za mě nejlepší je, když mohu zkombinovat text se svými fotkami, tím nejlépe vyjádřím, co chci říct „světu“.
Tady jsem našla starý příspěvek, kde popisuji krajinu ve svých představách, kdyby si někdo chtěl udělat trochu představu 😉
Ukázat krásy přírody!
Mám řadu dalších důvodů, proč mám ráda focení. Není to jen proto, že neumím kreslit, ale i proto, že tím ostatním mohu ukázat krásy přírody. Mohu jim je ukazovat jak v tištěné podobě na výstavě, tak i v té digitální, kde mohu ukazovat kouzla přírody v podstatě nekonečnému množství lidí. Vždy se najde někdo, koho fotky osloví a uvědomí si, jak je příroda výjimečná a má smysl za ni bojovat.
Také je to samozřejmě mnohem rychlejší než kreslení. V dnešním digitálním světě mohu během velice krátké doby udělat klidně tisíce fotek. Je ale také pravda, že si s ní pak hodiny a hodiny mohu hrát v počítači, takže to vlastně vyjde nastejno.
Je to proces!
Co si také musíte uvědomit na samém počátku je to, že fotografování je proces. Nebudete mistry hned, vlastně nikdy. Vždy se budete moci zlepšovat, vždy, skutečně vždy můžete být lepší a zdokonalovat se. Tak je to přece se vším. A to je další věc, která mě na fotografování baví. Baví mě se stále zlepšovat. Baví mě se učit novým a novým dovednostem. Zkoušet nové věci, co si přečtu, zdokonalovat je atd.
O tom mimochodem bude brzy e-book zdarma – kde se nechat inspirovat pro lepší fotografie, jak správně inspiraci využít, co vše si od ostatních mohu odnést a podobně. Jistě se máte na co těšit.
Výletování...
Naučila jsem se fotit také proto, aby fotografie, které pořizuji na rodinných výletech či výletech s přáteli, stály za to. Zkrátka aby se na ně dalo koukat. Musí uznat, že když člověk na Vánoce kouká do rodinných alb, je skutečně fine, když tam nenajde jen vzpomínky, ale i „koukatelné“ fotografie, které nemusí schovávat před ostatními. Může je v klidu ukazovat ostatním a chlubit se s nimi a ne jen tutlat v rodinném kruhu.
Proč fotíte či chcete fotit?
Existuje celá řada dalších důvodů, proč je skvělé fotit, i když pro mě je asi hlavní to, dát průchod své poetické, kreativní dušičce. Co je ale ten váš nej důvod, proč vy fotíte? Důkladně se nad tím zamyslete, napište si to na papír či do počítače, jako nyní já, a mějte to stále na očích. Jistě nastane chvíle, kdy budete chtít učení vzdát, budete se cítit zoufale, že se neposunujete kupředu či si říkat, že nikdy nebudu dobrý/á jako ten či onen. Proto je velmi důležité mít své proč stále na očích a vracet se k němu kdykoliv je třeba.
Hlavně se nevzdávejte hned na samém počátku a skutečně si zkuste své proč napsat. Napište třeba prvních pár nápadů do komentáře. Vy si to tím ujasníte a druhým tím dáte inspiraci a jak jsem již psala, inspirace je velmi důležitá.
Na závěr bych Vám chtěla popřát hodně štěstí do vašich začátků 😉 Držte se!
Přes 6 let se věnuji focení, a ještě déle zkoumání přírody. Myslím si, že nejdůležitější je probudit lásku k přírodě již od útlého věku, a proto ukazuji dětem, jak je příroda dokonalá, a pomáhám jim se začátky fotografování, aby věděli, jak správně, rychle a jednoduše její krásu zaznamenat na snímky.
S radostí inspiruji mladou generaci v kreativním focení, protože skrz hledáček člověk vše vidí z jiného úhlu pohledu, a ráda je přitom učím spoustu nového o všem, co kolem sebe přitom v přírodě najdou.