Je to už nějakou dobu, co jsem fotila tyto fotky, ale dostala jsem sek tomu až teď.. až teď je mám příležitost zveřejnit.. ve škole neuvěřitelný blázinec, člověk stále nestíhá.. teď když jsem nemocná tak jsem si konečně našla chvíli.. zase něco zveřejnit.
Nebyl žádný sníh.. jen minimum.. všude byla jen tato překrásná námraza, třpytící se, jak ji osvětlovalo slunce.. úžasné.. i hnědá vypadá neobyčejně krásně
Na další fotce už je barviček více..a bokehy v pozadí.. tomu dodávají třešničku na dortu.
Už fotím na zrcadlovku nějakou tu dobu a myslím, že s každým snímkem jsou vidět pokroky.. také mě focení čím dál více baví. Všímám si detailů.. maličkostí, které tvoří celou přírodu.. tvoří její krásu.
Zde se zase trošku vracím k hnědé.. stará uschlá tráva a přesto dokáže zazářit..
Na fotce to není poznat.. ale toto je nějaký plevel.. myslím, že to byl ptačinec žabinec, ale už si nejsem jistá, co jsem to vlastně fotila.. i když je to však plevel, vypadá nádherně.. mě osobně se hrozně líbí ty malé bokehy v pozadí. Celá fotka září.. a člověk má i v dnešním špatném počasí hned lepší náladu.
Jsem skutečně zvědavá, která fotka se vám bude líbit nejvíce.. samozřejmě budu velmi ráda za pár kritických slov.. přece jenom díky kritice se vždy posunu o kus dál.
Pochvaly akorát zatemňují mojí mysl a člověk si pak myslí, že už dosáhl dokonalosti.. a to já si skutečně myslet nechci.
Tak zase příště Žolanda 😉
Přes 6 let se věnuji focení, a ještě déle zkoumání přírody. Myslím si, že nejdůležitější je probudit lásku k přírodě již od útlého věku, a proto ukazuji dětem, jak je příroda dokonalá, a pomáhám jim se začátky fotografování, aby věděli, jak správně, rychle a jednoduše její krásu zaznamenat na snímky.
S radostí inspiruji mladou generaci v kreativním focení, protože skrz hledáček člověk vše vidí z jiného úhlu pohledu, a ráda je přitom učím spoustu nového o všem, co kolem sebe přitom v přírodě najdou.
nádherný fotky, děda mrazík to pořádně pocukroval
Pěkné fotografie, je vidět, že jste si s nimi pohrála.
Ptáš se, která fotka se mi bude líbit nejvíc? Hm…, těžká volba, jsou krásné všechny, ale ty perličky rozsypané skoro na zemi, ta poslední, ta u mě vede!
[1]: Přesně tak.. fotky jsou sice pěkné.. ale skutečnost.. člověk jako by byl v ráji.. to zkrátka ničím nejde zachytit
[2]: Děkuji za pochvalu.. ta poslední.. tak to se celkem divým nebyla jsem si ani jistá, jestli je úplně ostrá.. zveřejnila jsem ji, protože je zkrátka hezky barevná
[3]: Říkám zde, aby jste řekli, která se vám líbí nejvíce a přitom bych si sama asi nedokázala vybrat
Každopádně velmi děkuji za pochvalu 😉
Já bych dal přednost možná té předposlední fotce. Je na ní ale dobře vidět, že někdy stojí za to z obrazu to, co je nadbytečné, odstranit. Tu větvičku přes levý dolní roh by stálo za to posunout mimo obraz a vypadalo by to ještě líp
. Ale dobré pokusy s hloubkou ostrosti, jen tak dál!
[7]:Konečně nějaká rada.. a ne jen chvála velmi děkuji.. samozřejmě mi nezbývá nic jiného než souhlasit.. příště se polepším 😉
Za mě vede druhá fotka – miluju tuhle zelenou barvu a ta vyniklá struktura listu je parádní. 🙂
[9]: Tak to se tedy divím, někteří jsou toho názoru, že ta druhá fotka je blbá, protože je tam zkrátka jen stéblo trčící do prázdna.
[10]: To chápu
nevím, asi jedu na jiném matroši nebo tak. 
Možná je to taky i o náladě, za rok by se mi třeba víc líbila ta poslední. 
[11]: To je fakt.. mně se to mění pomalu ze dne na den.. někdy mě to až děsí.. třeba napíši článek a říkám si potom, jak jsem tuhle blbost mohla napsat a potom za dva dni.. bože to je super.. já jsem fakt dobrá
[12]: To já si takhle říkám u spousty věcí – psát o tom, nepsat, psát, nepsat – buď zešílím natolik, že o dané hlouposti napíšu, nebo jsem-li nakvašená, tak se na to vybodnu a nepíšu.
[13]:To já jsem celkem magor do psaní takže píšu vždy o všem.. spíš je to pak horší jestli zveřejnit či ne.. hodně věcí také píši v tužce a přemluvit se poté k tomu abych to přepsala do počítače je nadlidský výkon