Jsem RYBA

Jak jsem mohla zapomenout důvod, proč tento blog vznikl – abych se mohla vypisovat ze svých myšlenek. A přesně proto píši po mega dlouhé době i teď.

Je to již nějakou dobu, co jsem narazila na instagram @katastrofeartist, kde jsem našla naprosto úžasné malby, které mě dostávají do kolen. Má svůj osobitý styl. Velmi zvláštní a nejde si ji splést s nikým jiným. Její malby mají nápad a jsou velmi unikátní a já se na ně nemohu vynadívat. Tady je pár příkladů, abyste pochopili, co mám namysli.

A podobně. Tohle jsou ještě ty „decentní“, pokud se chcete kouknout na něco víc, tak najdete všechnu její tvorbu tady.

Proč o ni píši?
Protože se tato umělkyně také rozhodla namalovat znamení zvěrokruhu, tak aby to dané znamení vystihovalo. Pečlivě každé znamení studovala a pak se ho pokusila ztvárnit. Božsky vystihnout.
Já jsem ve znamení ryby. Hned jsem si tedy pochopitelně našla rybičku a musím uznat, že od té doby na ten obraz furt myslím. Vzhledem k tomu, že nejsem zrovna člověk, který by chodil do galerii a podobně, je to vcelku zázrak. Skutečně mě ta malba zaujala. Je nádherná a zároveň mě tolik děsí, až mě mrazí. Jsem to zkrátka já ve své podstatě, čisté esenci.

Znamení RYBY

Chtěla bych nyní sepsat, co mi tak vrtá hlavou. Co vše vždy zaujme mou pozornost, když obraz vidím a o čem jsem nucena stále dokola přemýšlet.

Modřina a ne jedna. Kousanec na krku. To vše značí, že si nechává ubližovat. Však to není dítě a mohla by se tomu postavit, ale neudělá to. Proč? To vše ještě umocňuje nápis „choose to be happy“. Musí si vybrat, že chce být šťastná a ne stále zůstávat na místě. Vše je to na ní. Ona rozhoduje o tom, co se s ní bude dít i o tom, co se bude dít v jejím nitru. Je tak zranitelná. Velká skarifikace. Má na sobě tolik jizev, ale všechny se už zahojily a nejsou hnusné, naopak ji dělají krásnější.
I přesto, kolik toho má za sebou, stále žije, stále je tak neuvěřitelně půvabná a naprosto dokonalá. Je okouzlující ve své nahé čistotě a neposkvrněnosti. Ona je příroda. Je její součástí. Je voda. Je ryba. Je život. A zároveň za to nese i všechny následky, protože život není jednoduchý (možná to je ale výmluva, vždyť si právě přece mohu vybrat být šťastná).

Proč?

Hlavní co ve mně obraz vyvolává a na co se ptám stále dokola je „PROČ?“ Proč si stále dokola vybírá smutek místo štěstí, proč si nechává ubližovat, aby měla víc a víc jizev. Zároveň kde se vlastně v ní bere ta síla, že stále stojí na svých a stále je tak půvabná a v podstatě všechny ty jizvy hrdě nosí.

Na tohle vše se ptám a nenacházím odpověď. Zkrátka taková je. Zkrátka taková jsem. Jsem RYBA.

Hodně jsem přemýšlela a chtěla bych si tento print jednou koupit. Jako výstrahu, že mám sklony k tomu nechat si dělat modřiny a vyvarovat se tomu, ale zároveň mít i na paměti, že i přesto všechno jsem stále úžasná, silná a čistá. Chci mít stále na paměti, že i když jsem to, co jsem, neznamená to, že se nemohu měnit a proměňovat vše špatné v něco dobré, úchvatné. Připomínat si, že z každého zlého má vzejít i něco dobrého (to řekl v jednom díle Dr Quinn Sully).

Tím bych to asi dnes uzavřela.
Ba ne. Ještě něco. Zde je popis ryby, jak jsem ho našla na internetu a též si myslím, že mě z hodně velké části vystihuje, ale o tom zas jindy.