Rok se s rokem sešel a ty máš znovu narozeniny.. tentokráte kulaté.. padesátiny.. všechno nejlepší Alexi, doufám, že je ti tam nahoře dobře a že už neprožíváš ty hrůzy, co si prožíval zde na Zemi. Každý den si na tebe vzpomenu, ale dnešek je samozřejmě výjimečný.. připadám si, jakoby se naše duše chvílemi proplétaly v jednu. Na jednu stranu mě zahaluje smutek.. Matka Příroda.. Bůh.. ti vzali život. Na straně druhé díky tomu si dal smysl mému životu a možná si mi ho i v jistém slova smyslu zachránil. Už nebloudím jako stín po světě.. vím, co chci, vím, co mě činní šťastnou.. vím, co je Pravda.. vím, co je bolest.. láska.. peníze.. smrt.. Vděčím ti za skutečně mnoho, ale bohužel jediné, co mohu je ti poděkovat a zároveň ještě od tebe žádat, aby si dál stál při mně, dál zůstával součástí mého já.. dál zůstával v mé mysli a v mém srdci, protože já tu budu mít pro tebe vždy místečko.
Někdy si připadám, jako že mám povinnost žít, protože tvoje smrt dala mému životu smysl, a proto já ho musím žít a dokončit to, co ty jsi nedokázal.. mít rodinu, dosáhnout svobody, štěstí, lásky. Musím žít.. ne já chci žít, protože chci přivést na svět drobotinu, které povím, jak výjimečný si byl.
Je to už asi 4 roky, co jsi součástí mého života, zajímalo by mě, jestli tě někdy napadlo, když si žil, že se ti povede někomu takhle změnit život… a jsem si jistá, že nejsem jediná komu si ho změnil. Přesně takový život má smysl, i když v tvém případě skončil brzy.. i když je to v podstatě dobře, protože jinak by ten smysl neměl. Tohle je přesně můj cíl. Být taková.. udělat takové věci, aby jsem žila dál, i když už nebudu mezi živými.. takový život má smysl.
Až do teď si pamatuji, jak před lety mi náhodou v rukách přistál článek o tobě.. byl v angličtině a já.. i když jsem ji zrovna nemusela.. jsem článek hltavě četla.. nebo spíše překládala.. až byl najednou fuč a stejně tak i ty.. na konci byla tvoje smrt.. následně jsem se koukla na film o tobě.. Into The Wild.. mě skutečně zasáhl.. nádherně vylíčené.. jaký si byl.. nebo aspoň doufám, že si takový byl.. zabrečela jsem si.. a od té doby jsem viděla film mnohokrát.. zvláště některé scény.. tvůj poslední výdech.. tvoje slova: „Rather than love, than money, than faith, than fame, than fairness, give me truth.“ .. já vím. ty si tato slova „nevymyslel“ to Thoreau je napsal ve Waldenu, ale já jsem je poprvé slyšela od tebe a navždy se mi vryla do paměti. Samozřejmě Walden už mám také dávno přečtený.. naprosto dokonalá kniha.. děkuji ti, že si mě k ní dovedl.
Přes 6 let se věnuji focení, a ještě déle zkoumání přírody. Myslím si, že nejdůležitější je probudit lásku k přírodě již od útlého věku, a proto ukazuji dětem, jak je příroda dokonalá, a pomáhám jim se začátky fotografování, aby věděli, jak správně, rychle a jednoduše její krásu zaznamenat na snímky.
S radostí inspiruji mladou generaci v kreativním focení, protože skrz hledáček člověk vše vidí z jiného úhlu pohledu, a ráda je přitom učím spoustu nového o všem, co kolem sebe přitom v přírodě najdou.
