Cestování časem

Jaké by to bylo cestovat časem? Já myslím, že celkem fajn..dala bych vše za to, kdybych se mohla vrátit do minulosti a rozloučit se s těmi, které už teď v mém životě nejsou. Vždy, když si na ně vzpomenu, myslím na to, že jsem se s nimi nestihla rozloučit..když už tedy měli zemřít, tak aspoň mohli počkat pár chvil, abych se s nimi rozloučila..to je jediné co si vyčítám.

Řekněte sami nebylo by fajn takhle držet hodinky a ručičkou kroutit, tam kam by jsme se zrovna chtěli dostat..do minulosti..budoucnosti a pak ručičku zase vrátit zpět do přítomnosti.

No jo, ale cestovat časem znamená i do budoucnosti..to b se mi však asi nelíbilo, protože bych věděla, co se stane a to by mně mohlo hodně trápit, protože to co se má stát tak se stane i když se to budeme snažit ovlivnit. Tím spíš je větší šance, že se to stane, ale zase s tím nic nedělat…vždyť mysl nám radí..dělej s tím něco, přece toho dotyčného nenecháš umřít..no jo, ale když ten určitý člověk neumře v tu dobu, kdy měl, vznikne zmatek..stejně bude muset jednou zemřít, tak proč tomu zabraňovat v ten daný moment. Vždyť smrt nejde oddalovat na pořád, když má člověk zemřít a my to díky cestování časem budeme vědět napřed, tak aspoň budeme mít příležitost se s ním rozloučit, není totiž nic horšího, než ten pocit, že jste se nerozloučili..že jste nedali navěky sbohem.