A hrůza vaše…

Je to nějakou dobu, co jsem viděla nové díly seriálu Sherlock.. myslím, že nemusím vysvětlovat o čem tento seriál je.. zná ho každý.. v posledním dílu čtvrté série se na scéně objeví hlavní záporák Moriarty za doprovodu písničky I want to break free.. od té doby jsem písničku slyšela snad stokrát.. o tom ale mluvit nechci.. Moriarty se poté baví s Sherlockoví bratrem Mycroftem.. a zmíní, že když byl malý tak napsal povídku s Ježíškem.. „Byl to tak trochu krvák“ říká.. což mě.. nevím proč inspirovalo k tomuto.. je to naprosto šílený text, který vůbec netuším, jak mě napadl a už tuplem netuším, proč ho zde zveřejňuji.. přesto všechno se omlouvám dopředu těm, kteří budou následující text číst a mají bujnou představivost, že se jim možná udělá blbě.. také se omlouvám těm, kteří věří v Boha.. protože vám se tento text asi také nebude zamlouvat.
Ještě bych chtěla zmínit, proč jsem článek nazvala „A hrůza vaše…“.. i zde jsem se nechala inspirovat.. Tyto tři slova jsou vyslovena ve filmu Nespoutaný Django (o tomto filmu jsem již na blogu psala odkaz zde).. kdy jeden šílenec má v plánu bičovat jednu ubohou černošku za to, že rozbila vajíčka.. předtím než má v plánu začít s bičováním jí čte Bibli a zde jsou tato slova.. myslím, že tento název se dokonale hodí k textu.
Následující text.. bych nazvala jako pomatení mých smyslů.. ze kterého jsem se musela vypsat.

Ležel schoulený ve slámě a klidně spal.. netušil.. nic netušil. Občas se ve spánu lehce pohnul. Občas ho sláma pošimrala do nosu. Blížilo se nebezpečí. Stín větší a větší. Netušil jinak by se snad ani nenarodil.. neměl potuchy, co si život připravil. Stín už tak velký, že překryl všechno světlo, i kdyby chtěl utéct, teď už by to nedokázal, bylo příliš pozdě.. a on by ani nechtěl utéct, vždyť stín důvěrně znal, vždyť stín byla jedna z nejbližších osob, osoba jež patřila mezi ty, jejíž obličej viděl hned mezi prvními po svém narození.. Byl to …. Stín se začal tvarovat z hromádky temnoty na lidskou postavu. Stín pozvedl ruku a udeřil, byl to ubohé stvoření zkroucené ve slámě, které do teď poklidně spalo.. tomu byl konec.. přišla na řadu. Bolest. Úder za úderem a jakoby to nestačilo přišel na řadu bič.. malý ale bolem stejně možná o to víc. Rány biče se obtiskly do kůže.. bič se zařezával a bolel čím dál víc. Nebylo kam utéct, nešlo utéct.. byl příliš mlád, příliš malý. Nezbylo než snášet bolest. Po chvíli to ale nešlo vydržet.. začalo to záblesky očí.. zbytky zvířete v člověku se draly na povrch a v očích se mu zračilo šílenství.. šílenství zoufalého zvířete v pasti, které se právě pokouší ukousnout si nohu. V tomto případě bylo zbytečné cokoliv si ukusovat.. zde byla jediným možným řešením obrana.. za každou cenu se vymanit z oblasti práskání biče, ale jak? Čím více chtěl utéct.. tím větší rány padaly na jeho tělo a způsobovaly ještě větší šílenství zračící se v očích. Zvíře v něm se ho plně zmocnilo a začal kousat kolem sebe, ale marně jakýkoliv cíl pro jeho zuby byl příliš daleko. Z úst mu kapaly sliny a přestaly mu téci slzy.. jen hněv, žádné přiznání, jak šílená bolest to je.. jen zlost.. človíček se zapřel už ani slzička, takovou radost mu neudělám.. to nedopustím. Zatvrzelí zvířecí výraz ve tváři, ve kterém jak slábnul, občas problesklo zoufalství či strach. Byl na pokraji sil, začal ztrácet moc nad svým tělem. Nechtělo ho poslouchat, mozek se nevzdal, ale tělo to už vzdalo.. co teď? Nic. Vzdal se už celý a jen se podvoloval ranám biče a snažil se, aby co nejméně bolely.
Probudil se s pláčem a Marie ho začala konejšit. Netušila, co hrozného právě prožil. Sen byla výstraha před budoucností.. předtucha.. byl to Ježíškův sen.

1 názor na “A hrůza vaše…”

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *