Zbytečnosti, co nutně potřebujeme

Čtu slova témata týdne a jímá se mě nechuť, tíha, strach, ohavnost. Co vše se skrývá pod těmito slovy? Vlastně téměř vše. V dnešní době je tolik věcí, co vlastně nepotřebujeme a stejně je všichni máme či aspoň většina z nás. Patří sem i televize, která byla tématem týdne minulý týden, ale patří sem i mnoho jiných věcí, které by se daly vyjmenovávat donekonečna. Tak uvedu aspoň pár, které mi zrovna přichází na mysl.
Šampón.
Na co ksakru je? No a? Tak budu mít mastné vlasy, na to se přece neumírá a také jsem v jedné knize četla, že kdybychom šampón nepoužívali nějakou dobu, tak vlasy si zvyknou a přestanou být mastné, přestanou vypadat nechutně, tak k čemu ho sakra každý máme doma. Abychom zapadli mezi ostatní, aby na nás ostatní nekoukali jako na někoho podřadného? Božínku.. copak nevidíte, jak debilní argument to je!?
Plasty.
Ach bože, kolik jich doma máme a přitom většinu nepotřebujeme a to co náhodou „skutečně“ potřebujeme.. šlo by vyrobit z něčeho jiného. Jednoho dne se skutečně utopíme v době plastové.
Kalendář.
K čemu je kalendář, když každý máme doma diář či tři kalendáře či hromadu mobilů a počítačů.. vždyť všechny tyto věci nám poslouží stejně dobře.
Nože.
K čemu potřebujeme v kuchyni padesát nožů vždyť by stačily třeba tři či dokonce jeden, kdyby člověk byl při smyslech.
Talíře. Vidličky.
Rodina má dejme tomu 4 členy, připočtu pár návštěv.. maximálně se dostanu na sedm.. proč ale mám doma těch talířů přes deset vidliček přes patnáct a mohla bych pokračovat hromadou lžiček atd.? Skutečně tomu nerozumím.
Oblečení.
Opět další kvanta věcí, která jsou úplně k ničemu.. vždyť přece sama dobře vím, že se bez toho obejdu.. když jedu na soustředění (Arachne) s mými přáteli.. vystačím si se dvěma triky.. jedno mám na sobě.. druhé se pere v umyvadle a suší na šňůře. Proč mám patery džíny, hromadu ponožek.. proč mám to všechno? Vždyť je to taková škoda.. a to já jsem na tom ještě dobře.. většinu jsem koupila v hrabárně za 35,- .. to jiní mají plné skříně značkových 3,14čovin, které po roce vyhodí a koupí si nové a nové a nové a ještě sto tisíckrát nové. Opět jsem četla v jedné moudré knize, že kdyby se nyní přestalo vyrábět jakékoliv oblečení a lidstvo by se o to dosavadní podělilo, mohli bychom si takhle v klidu žít desítky let, ale ono by pár zbohatlíku na tomto jen těžko zbohatlo, a proto jsou stále plné nákupáky lidí, kteří jsou schopní se kvůli těm hadrů pozabíjet.. lidí, kteří si myslí, že když na sobě budou mít hadry za desítky tisíc, tak jsou středem vesmíru.

Bože klid. Ale jak se mám uklidnit? Některé věci mě skutečně dohání k šílenství a přitom se na nich sama podílím. Taky mám doma nože, taky jsem si koupila šaty na maturitní ples za několik tisíc, i když je budu mít na sobě tak maximálně…….. že to spočítám na prstech jedné ruky. Stydím se za sebe. Je mi ze mě samé zle.. ale tu zbytečnost potřebuji, protože jít na maturák v teplácích za 35,-.. to asi chápete, že v dnešní době skutečně nejde a já s tím nemohu nic dělat.
Tohle je asi tak ve zkratce názor na aktuální téma týdne. Jsem fakt ráda za můj blog. Jsem ráda za ty, co se pročetli až sem a vyslechli si mou debilní náladičku, protože přesně z toho důvodu blog mám. Ulevit si, podělit se s vámi, jak o to co mě těší, tak i o to co mě s…..

6 názorů na “Zbytečnosti, co nutně potřebujeme”

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *