Moje další téma pro tento článek je, proč pořád myslíme na minulost a nebo přemýšlíme, co bude v budoucnosti, proč nežijeme přítomností?
Každý člověk vzpomíná na to co zažil. Nezáleží na tom, jestli to bylo zlé – smrt, rozchod, nebo něco dobrého – vzpomínka na mládí, na svého bývalého. Stále na to myslíme. Proč? si však neužíváme toho, co je teď? I to totiž se stane brzy minulostí, na kterou budeme zase vzpomínat. Proč? si neužíváme toho co je teď?
A teď budoucnost. Pořád myslíme na to ,,Zítra píšeme písemku z matiky, to je hrozné“ nebo ,, Zítra jdu se svým klukem do kina“. Proč? tak prostě budu psát písemku, dostanu pětku.. no a co? Nic se neděje, vždyť si to pak můžu opravit. Proč? se trápíme takovými věcmi. Zkrátka naučím se na písemku a pak to nechám plavat, a ne že budu myslet celý den na to, že píši písemku. Proč? vždyť už jsem se na ni naučila, umím to, tak se přece nemusím trápit tím, jestli to doopravdy zvládnu na jedničku.
Stále všichni přemýšlíme nad minulostí či budoucností, ale zkuste na chvilku na vše zapomenou a užít si to co právě děláte. Není to skvělý pocit? Já myslím, že ano. Ale nejde to na dlouho. Za chvíli náš mozek zase začne přemýšlet nad něčím jiným a my se zase budeme trápit nebo radovat z naší minulosti a budeme i nebudeme se těšit na budoucnost. Nemám pravdu?
Přes 6 let se věnuji focení, a ještě déle zkoumání přírody. Myslím si, že nejdůležitější je probudit lásku k přírodě již od útlého věku, a proto ukazuji dětem, jak je příroda dokonalá, a pomáhám jim se začátky fotografování, aby věděli, jak správně, rychle a jednoduše její krásu zaznamenat na snímky.
S radostí inspiruji mladou generaci v kreativním focení, protože skrz hledáček člověk vše vidí z jiného úhlu pohledu, a ráda je přitom učím spoustu nového o všem, co kolem sebe přitom v přírodě najdou.