Vždy píši o knihách filmech a o všem ostatním, které se mi líbili, které mě okouzlili, to bohužel o této knize, ale napsat nemohu.
Když jsem si tuto knihu přinesla domů z knihovny, myslela jsem, že bude určitě dobrá, protože má takový „zajímavý“ obal a také mi jí doporučil Pan profesor, ale brzy mě toto nadšení přešlo.. začátek byl nudný, ale neztrácela jsem naději a myslela si, že se to zlepší, že tam bude nějaká akce a ono tam zatím bylo jen to, jak někdo popíjí s někým čajíčky za deště. Stále jsem to ale nevzdávala a četla dál.. po pár kapitolách se jedna žena vyspala s jedním mužem, tak jsem myslela jo teď se to konečně rozjede a ono nic.. dalších sto stránek o ničem. Mezitím mi Pan profesor doporučil další knihy, ale já jsem byla pevně rozhodnutá, že dočtu nejprve tuto a proto jsem strávila několik měsíců nad touto knihou a pak jsem to stejně jednoho prázdninového dne vzdala v půlce knihy, prostě už to nešlo vydržet a konečně jsem se pustila do knih, do kterých jsem chtěla.
Je v tom ale háček. Hrozně mě štve, že jsem tu knihu nedočetla, zvláště když se mě před prázdninami Pan profesor zeptal jestli jsem knihu dočetla a jestli se mi líbila a já mu to všechno odkývala.. lhala jsem mu, já vím asi mi řeknete, že je to hloupost, proč se něčím takovým trápím, ale věřte, že můj smutek má důvod. Myslela jsem, že někomu takovému jako je Pan profesor nikdy nebudu lhát a strašně se nenávidím za to, že jsem to udělala, ale copak mu můžu říci pravdu? Mám chuť za ním jít a říct mu pravdu, říct mu, že jsem mu lhala, ale jemu to stejně bude asi jedno.. nebudu ani první ani poslední, kdo mu kdy lhal, ale stejně mám hrozné výčitky, ale copak mu to můžu říct? To přeci nejde. Nikdy mě tolik nemrzela lež tak jako teď, ale co s tím mám dělat? Doufám jen, že to teď Pan profesor nečte.
Přes 6 let se věnuji focení, a ještě déle zkoumání přírody. Myslím si, že nejdůležitější je probudit lásku k přírodě již od útlého věku, a proto ukazuji dětem, jak je příroda dokonalá, a pomáhám jim se začátky fotografování, aby věděli, jak správně, rychle a jednoduše její krásu zaznamenat na snímky.
S radostí inspiruji mladou generaci v kreativním focení, protože skrz hledáček člověk vše vidí z jiného úhlu pohledu, a ráda je přitom učím spoustu nového o všem, co kolem sebe přitom v přírodě najdou.
" Jakmile nastanou deště,
[1]: Pěkné tleskám 😉
" Dědo !! žeť není to pravda : ….
[3]: Kolik ti je, je to vážně dobrý 😉