Když zavřu oči

Když zavřu oči, vidím tě přímo před sebou,
lásko moje.
Každou chvilku strávenou s tebou nikdy nezapomenu,
všechny se mi vryly do paměti.
Proč mě týráš? Proč nepřijdeš?
Kdyby si jen tušil, jak moc mi chybíš,
lásko neopouštěj mě.
Když zavřu oči, začne se mi před nimi odehrávat..
to všechno.
Ty momenty plné vroucných polibků a…
a dotyků končících v klíně.

… Cítím tolik zmatku,
tolik proplakaných nocí
a teď?
Zavřu oči.. ano, vidím tě,
ale rozplýváš se mi v mlze.
Vidím tě,
ale už mi nestékají slzy po tváři.
Ptám se sama sebe
jak?
Jak mohu zapomenout
na tebe?
Jak se mohou ty krásné okamžiky zozplývat do ztracena?
Bože lásko, jak je to možné?
Hledím na tvou fotku a stále je mi do pláče,
tak moc to bolí,
ale zároveň cítím, že bolest už je menší.
Rozplývá se stejně jako moje myšlenky.
Mám strach… nechci na tebe zapomenout,
nemohu na tebe zapomenout,
nesmím, vždyť si byl moje všechno.
Každá chvíle byla s pomyšlením na tebe,
bojím se, že tě přestanu milovat,
že už nebudu milovat.
Stále na tebe myslím,
ale už ne tak často,
v srdci už mám kousek volného místa
a to netrpělivě čeká..
na někoho jiného.
Tolikrát si mě ranil,
jak hloupá jsem byla.
I když vím, že pro tebe nejsem ta pravá,
stejně..
stejně, když tě uvidím a ty poté zas zmizíš,
budu zase brečet v koutě.
Ach ta láska.. slepá, naivní,
nádherná…

5 názorů na “Když zavřu oči”

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *