Jsem tu opět.. tentokrát v Novém školním roce.. a tentokrát s tématem jménem Kalisthenika. Toto slovo jsem vůbec nikdy neslyšela.. až teď když jsem poprvé viděla film Into the wild, kde Alex toto slovo použije. Nevěděla jsem,co to je a tak pochopitelně první co mě napadlo bylo toto slovo vygooglit. A zjistila jsem, že tuto věc dávno znám akorát teď tomu dali vědecký název, aby to neznělo tak jednoduše. Možná také nevíte, co to je tak jako jsem to nevěděla já.. no a abych vám ulehčila práci, teď vám to povím.. je to cvičení, posilován těla.. při kterém nepotřebujete žádné náčiní, které stojí mnoho peněz.. činky, běhací pásy a co já vím, jaké vymoženosti už existují. Při tomto cvičení využíváte především váhu vlastního těla.. jako jsou kliky, dřepy, sklapovačky a mnoho dalších. U mnoha cvik pak jediné co potřebujete, je běžné zařízení domácnosti jako jsou židle či jiný nábytek. Ten už sice nějaké peníze stojí, ale myslím, že kvůli cvičení se nekupuje.. ten už máte dávno na sezení či uschování oblečení. Dřív jsem také dělala kliky, ale teď je to jiné teď si připadám cool 😀 Když se někdo zeptá co dělám, neřeknu „cvičím“ nebo „dělám kliky“, ale řeknu, že dělám.. cvičím kalistheniku a to,musíte uznat, zní rozhodně líp 😉 Také je to dobrý nápad, co se týče navazování konverzace.. řeknete co cvičíte a potom se vás zeptají, co to vlastně je a vy jim odpovíte, že se vlastně za tímto komplikovaným názvem nic složitého nenachází.. no a když ta dotyčná osoba nebude líná, tak možná i začne cvičit s vámi.. a pak už bude konverzace plynout, tak nějak sama.. možná je to i dobrý způsob, jak někoho sbalit a zároveň s ním budete mít i společný zájem.. sport.. a když nad tím tak přemýšlím, tak bych měla asi říct, že tento článek není pro ty, kdo sport zrovna nemusí, ale možná i ty tento článek bude zajímat, kdo ví.
(google.com)
Teď bych ještě chtěla něco říci k Novému školnímu roku.. když si představím, že dva měsíce odpočinku.. větší svobody.. jsou za mnou je mi z toho na nic.. když si představí, že je přede mnou nových deset měsíců utrpení, je mi na nic.Nehorší je ale to, že Míša, moje modelka, odešla na jinou školu a já jsem si teď uvědomila, jak jsem bez ní osamělá.. na základce jsem se bavila se všemi, ale tady jsem se bavila skoro jen s Míšou a ona je teď pryč a já s tím nemohu nic dělat.. cítím se tak osamělá.. tak sama.. je to hrozné.
A na závěr bych chtěla říci.. proč jsm tento článek dala do rubriky Moje cíle.. protože mým cílem je dělat kalistheniku udělat třeba 40 kliků aniž by mi to dělalo nějaké větší problémy.. chci zkrátka trénovat, abych věděla, že zvádám svoje tělo, že ho unesu.. nebo já nevím, jak vám to vysvětlit.. prostě že se mohu spolehnou na své tělo, aby samo sebe zachránilo.. nebo něco v tom smyslu. Proto jsem napsala tento článek, aby jste věděli, co je můj cíl 😉
Zas tolik svalů mít nechci, i když když jsem holkatak by to možná ani nešlo 😉
(google.com)
Přes 6 let se věnuji focení, a ještě déle zkoumání přírody. Myslím si, že nejdůležitější je probudit lásku k přírodě již od útlého věku, a proto ukazuji dětem, jak je příroda dokonalá, a pomáhám jim se začátky fotografování, aby věděli, jak správně, rychle a jednoduše její krásu zaznamenat na snímky.
S radostí inspiruji mladou generaci v kreativním focení, protože skrz hledáček člověk vše vidí z jiného úhlu pohledu, a ráda je přitom učím spoustu nového o všem, co kolem sebe přitom v přírodě najdou.
taky jsem nevěděla, teď už vím a asi nemají co dělat, když vymýšlí kraviny
[1]:Já myslím, že si člověk vždy najde chvíli na cvičení.. stačí i deset minut.. problém je v tom se k tomu dokopat 😉