Dočteno: Dva divoši

Vrátila jsem se zchaty, kde nebyl internet, ale už jsem zpět se zásobou článků 😉

Začnu nejdříve tím, jak jsem se k této knížce dostala.. je to pár měsíců, co jsem psala článek, jak nesnáším Novu, že tam jsou dementi, co žvástají jen samé blbosti atd. Stále si na tom trvám.. z každé blbosti lze však něco vytěžit.. a já jsem tak učinila.. mluvili tam o Lize lesní moudrosti.. říkali nějaké blbosti, ale to mi bylo jedno. Našla jsem si to, co jsem chtěl na netu, dozvěděla jsem se o Setonovi (autor knihy) a půjčila si jeho knihu v knihovně.. knihu Dva divoši.. je to o chlapci jménem Yan, který už od mládí miluje přírody. Vždy když má čas, chodí do lesa a stále poznává nové a nové věci. Později si najede přátele, s kterými si postaví teepee a pak v něm přespávají.. učí se poznávat stopy, rostliny.. učí se lovit atd.

Knížka se mi velmi líbila, protože chlapec Yan je sám autor.. a je napsaná tak, že člověk má chuť hned jít do přírody a objevovat svět stejně jako hrdinové této knížky. Knížka je psaná jako příběh, ale jsou zde vloženy přesné popisy, jak co udělat.. jak rozdělat oheň a podobně.. kniha obsahuje také spoustu autorových kreseb, bez kterých by se popisy, ale i vše ostatní neobešlo. Kniha je možná určena čtenářům, kteří jsou mladší než já, ale já si myslím, že na věku nezáleží.. hlavně si jí musí přečíst ten, kdo miluje přírodu.

Co se týče popisů.. ano zkusila jsem podle návodu rozdělat oheň.. zatím neúspěšně.. můj táta, který je stejně „praštěný“ jako já.. to zkoušel také.. též se mu to nepovedlo, ale aspoň mu to hodně čmoudilo.. což je na první pokus celkem dobré. Popis v knize zabírá tak nanejvýš tři čtvrtiny stránky, ale oheň skutečně rozdělat je mnohem těžší než to ze začátku vypadalo.. my to ale nevzdáme a rozdělat oheň se nám jistě podaří.

Také jsem psala článek.. že napíšu svou vlastní knihu.. přemýšlela jsem o tom a rozhodně to udělám.. tato kniha mi je skvělou inspirací.. také bych chtěla napsat knihu, která bude o přírodě a nenásilným způsobem bude své čtenáře vzdělávat a ukazovat jim, jak je příroda nádherná a důležitá a že by jsme si jí měli vážit a v žádném případě ji nepovažovat za samozřejmost. Pan P. K. říkal, že jeho blízcí mu často dávají jako dárek čaj, protože ho má rád.. vědí, že má rád knihy, ale on jich přečetl tolik, že se bojí, že by mu dali knížku, kterou už četl, a která se mu třeba ani tolik nelíbila.. má rád kytky, ale ty mu také nedávají, protože už by je neměl kam dát.. já bych mu chtěla dát knihu, kterou rozhodně nečetl.. knihu, u které věřím, že by se mu skutečně líbila.. svou knihu.. to by byl originální dárek, který by ho jistě potěšil a já bych mu tak mohla dát najevo, co pro mě znamená a částečně mu oplatit vše, co pro mě udělal.

Půjčila jsem si od Setona ještě jednu knihu.. Knihu lesní moudrosti.. ale o té napíši pár řádků někdy jindy.