Po nějaké době tu jsem opět s knížkou Citadela. Opět bych chtěla vypíchnout pár věcí, které mě zaujali. Věci, které zde vypisuji jsem věděla už předtím.. měla je v podvědomí, ale nyní je vidím černé na bílém, čímž se mi utvrzují v paměti. K některým úvahám, které Exupéry zmiňuje nelze nic dodat, a proto je sem napíši jen z jediného důvodu.. zaujaly mě.
„Pravda, je špatné, když jeden člověk drtí stádo. Ale to největší zotročené je jinde: když stádo drtí člověka.“
„Kam se poděje krása ženy, jestliže tu není muž, kterého by vzrušila? Kam lesk diamantu, když po něm nikdo netouží? Kam se poděje říše, není-li těch, kdo by jí sloužili?“
Místo, aby autor přímo napsal, co chce říct, vyjádří to těmito otázkami. Možná proto, aby čtenáři nevnutil svůj názor, ale aby ho k němu dovedl. Každý možná vidí mezi řádky něco jiného a možná právě proto to tak autor napsal. Autor nevnucuje svůj názor, ale pokládá otázky, na které když si odpovíme, uděláme si svůj vlastní názor. Já, když čtu tyto řádky, si říkám, že všemu co je dává smysl to, co je kolem. Kolem žen musí být muži, kolem diamantu boháči, kterým se líbí jeho lesk, kolem stromu ptáci, kolem moře ryby, pak teprve mají tyto věci význam. Smysl, proč existují.
Co jsou slova? Shluk písmen, který dává určitý význam, ale nikdy nemůže obsáhnout celý význam.
„… Kdežto ti výrobci formulek se v člověku mýlili. Formulku, která je jen plošným stínem cedru, si pletli s cedrem v celém jeho objemu, váze a barvě a s celým jeho břemenem ptáků a listí, s tím vším, co chabý vítr slov nevyjádří a nepojme…“
Musím uznat, že tohle je velice zajímavá úvaha a něco na ní rozhodně bude.. těch pár písmen daných k sobě nemůže vyjádřit vše, když se nad tím ale trochu zamyslím, mohlo by se to brát i obráceně, že je fascinující, jak těchto pár písmen může vyjádřit tohle vše, že tohle vše je pod nimi obsaženo. Ta první možnost je však lepší, protože když člověk řekne slovo má namysli jen to hlavní, co slovo obsahuje a ne to, co vše by jsme si mohli pod tímto slovem představit. Možná jsem se do toho trochu zamotala, a proto to dovysvětlím na příkladu autora. Autor říká, že slovo cedr je povrchní a neobsahuje, ptáky co na něm žijí, hmyz, který se mu zavrtává do kůry atd. Je to jen povrchní kořeny, kmen, koruna, ale já říkám, že to můžeme brát i opačně, že naopak toto vše.. těchto pár písmen obsahuje, že když člověk řekne cedr, představí si vše ostatní, co se cedru také týká. Přijde mi, že je však autor skeptický a myslí si, že běžný člověk si toto vše nepředstaví, dokud mu to není dalšími slovy řečeno, což má asi bohužel pravdu… abych si představila cedr se vším všudy, stojí mě to pár chvil námahy.. představivosti, a proto to lidé nedělají a tím pádem slovo cedr pozbývá na jeho skutečné kráse.
„Já však říkám, že řád je strom. Řádem je tady jednota vládnoucí rozličnému. Vždyť na jedné větvi je ptačí hnízdo a na druhé není. A na jedné je plod a na druhé není. Jedna větev se zvedá k nebi a druhá se ohýbá k zemi. Moji vojevůdci však vidí před sebou vojenské přehlídky a uspořádané jsou pro ně pouze věci, které se jedna od druhé neliší. Kdybych je nechal jednat, zdokonalili by svaté knihy, jejichž řádem je boží moudrost, tak, že by zavedli pořádek do písmen, na kterých pozná každé dítě, že jsou promíšená. Dali by vedle sebe napřed všechna A, pak všechna B a všechna C… a měli by knihu, která je v pořádku. Knihu pro vojevůdce.“
Zkrátka každý jsme jiní a je to dobře.. a proto nechápu, jak se někdo může někomu posmívat.. je to ubohé.. ten člověk za to buď vůbec nemůže.. například geneticky je silnější postavy a nebo za to může.. zkrátka takový je, tak proč se mu kvůli tomu vysmívat, každý je jiný a v tom by měla být síla a ne nevýhoda. 😉
Mohla bych zmínit ještě další úryvky z této knihy, ale pro dnešek to stačí, abych vás náhodou nezačala nudit 😉
Přes 6 let se věnuji focení, a ještě déle zkoumání přírody. Myslím si, že nejdůležitější je probudit lásku k přírodě již od útlého věku, a proto ukazuji dětem, jak je příroda dokonalá, a pomáhám jim se začátky fotografování, aby věděli, jak správně, rychle a jednoduše její krásu zaznamenat na snímky.
S radostí inspiruji mladou generaci v kreativním focení, protože skrz hledáček člověk vše vidí z jiného úhlu pohledu, a ráda je přitom učím spoustu nového o všem, co kolem sebe přitom v přírodě najdou.