Dávala jsem sem již několikrát svoje práce, které jsem dělala kvůli škole, aby mi mohl být udělen zápočet a já byla připuštěna ke zkoušce. Bude tomu tak i dnes. Tentokrát se jedná o práci na předmět Environmentální geologie.
V rámci tohoto předmětu se konala exkurze na Barrandovské skály, o kterých jsme měli následně napsat semestrální práci cca na 5 stran.
Opět mi přijde škoda, aby moji práci četl jen učitel a pak jsem ji měla schovanou v šuplíku respektive ve složce ve svém počítači. Proto ji tu mám nyní pro vás.
Barrandovské skály aneb exkurze na jihozápadní okraj Prahy
Úvodem
Dne 8. 11. 2019 jsme se vydali na exkurzi kolem Barrandovských skal, kde vede 6 km dlouhá naučná stezka. [1] Barrandovské skály jsou od roku 1982 národní přírodní památkou, což je činí nejstarší geologickou památkou v České republice. Samotná Barrandova skála je ale chráněna již od roku 1884. NPP se nachází v oblasti Barrandienu na katastrálním území Praha – Hlubočepy a Malá Chuchle a její rozloha je 11,5 ha. [2] Z pohledu geologie patří do Českého masivu, který se dělí na regionální jednotky: tepelsko-barrandienská oblast (TBO), sasko-durynská oblast (saxothuringikum) – (SD), moravskoslezská oblast (moravosilezikum) – (MSO), moldanubická oblast (MO). Skály patří do tepelsko-barrandienské oblasti nazývané též středočeská. [3] V areálu NPP se nachází několik významných míst: Vyskočilka, Barrandova skála, lom „Pod terasami“ a lom „U kapličky“. V rámci exkurze se nám je podařilo projít a dozvědět se, co je na nich předmětem ochrany a proč.
Území jako celek se chrání kvůli geologickým útvarům, které ukazují vývoj české pánve během siluru a devonu, ale i kvůli paleontologickým nálezům v podobě zkamenělin např. trilobitů, korálů či lilijic. Skály též slouží jako mateční hornina pro biotop teplomilných skalních stepí s mnoha spektakulárními druhy. (viz sekce Fauna a flóra) [4]
Joachim Barrande
Dozvěděli jsme se mnoho informací o Joachimu Barrande, po kterém je pojmenované území Barrandien nacházející se mezi Prahou a Plzní, kde se nalézají geologicky i paleontologicky hodnotné lokality. My jsme procházeli na exkurzi přímo kolem Barrandovy skály, jež je též pojmenovaná na jeho počest a visí na ní pamětní deska s jeho jménem.
Celosvětově známý francouzský vědec Barrande totiž v Čechách, hlavně v těch středních, dlouhou dobu působil a dělal zde výzkum geologických útvarů a zkamenělin – převážně trilobitů, kteří tu žili v mělkých prvohorních mořích. Dokonce se naučil český jazyk, aby mohl lépe spolupracovat s místními skalníky, jež ho zásobovali unikátními fosiliemi. Díky tomu následně v encyklopedii vydané v roce 1881 najdeme mezi 3 557 druhy i jedince s českými rodovými jmény a pouze jména druhová jsou latinsky. [7]
Barrandien + vznik vápenců a tvorba zdejší krajiny
Na území Barrandienu jsou nejznámější koněpruské vápence proslavené díky jeskyním komplexům, kam ročně zavítá tisíce návštěvníků. V jeskyních se nalézá obrovské množství krápníků a laik má příležitost si ujasnit například rozdíl mezi stalagmitem, stalagnátem a stalaktitem, či se nechat okouzlit útvary připomínajícími varhany či záclony. To vše vidí na komentované prohlídce, během níž se malou částí komplexu prochází. [10] Vápence jsou zde biodetritické, protože obsahující značné množství materiálu původem z organismů. Vápenec je zde utvořen ze schránek živočichů (trilobiti, ramenonožci apod.) majících chemické složení CaCO3. Vznikaly v mělkých mořích, oproti tomu na exkurzi jsme viděli pražské vápence v podobě Barrandovských skal, které vznikaly na dně hlubokých moří, proto jsou mnohem tmavší.
Spodní devon je důležitý právě díky velké vápencové sedimentaci. V té době totiž byly ideální podmínky pro jeho růst. Rozhostilo se vhodné klima – teplé moře, žádná seismická aktivita, žádné zemětřesení. Díky tomu všemu měla možnost vznikat ohromná útesová společenstva, ze kterých pak vápenec vznikal díky sedimentaci jejich schránek na dně moře. Mořským organismům také vadí sladká voda, proto se mocnost vápenců zvětšuje s tím, jak byly daleko od pevniny respektive říčních delt apod. Též nesmí dojít k náhlému poklesu hladiny moře v důsledku nějakého eventu, protože jakákoliv náhlá změna, na níž se musí organismy aklimatizovat, může předcházet k jejich radikálním úbytku. [6]
Řekli jsme si, jak vznikl místní vápenec. Skály z něj byly následně utvořeny pomocí řeky Vltavy, jež ho postupně erodovala, a její koryto se do něj pomalu zanořovalo, čímž vznikly vápencové lavice. Zdejší lavice jsou nazývané „Vltavské terasy“. Vznikaly na konci třetihor a začátkem kvartéru. V tu dobu totiž proběhlo variské vrásnění, při němž vystoupila pahorkatina, následně se střídaly doby ledové a meziledové, díky čemuž vznikl dnešní ráz krajiny a následně se přestalo stále měnit klima. Nejmladší terasy se nacházejí na dně a utvořily se na začátku holocénu před 12 000 lety a od té doby až dodnes vypadají v podstatě stále stejně, jen na některých místech byly těženy pro stavební materiál. [5, 6]
Krasovění
Důležitým fenoménem, o němž jsme si říkali, je tzv. krasovění probíhající v třetihorách a čtvrtohorách v průběhu dob ledových (glaciál) a meziledových (interglaciál). Vznikají různé pukliny, vápenec se narušuje a rozpouští v kyselém prostředí způsobeném kyselými dešti vzniklými vulkanickou činností, či huminovými kyselinami – kyselina mravenčí. Krasovění způsobené kyselinami (kyselým prostředím) je přirozený proces, nemusí se hned jednat o vliv antropogenní činnosti na přírodu. V krajině může totiž vznikat i kyselina sírová, třeba díky již zmíněné vulkanické činnosti, při které vznikají oxidy síry, jež následně reagují v atmosféře s vodou za vzniku kyseliny. Zvětrávání také mohou napomáhat bakterie, protože mají schopnost oxidovat pyrit za uvolnění oxidu siřičitého, čím opět vzniká kyselé prostředí, jež je opět příčinou rozpouštění vápence. [6]
Barrandova skála
Předmětem ochrany na samotné Barrandově skále je disharmonické zvrásnění způsobené variskou orogenezí během devonu a karbonu. Vápenec je deskovitého typu, a proto je snadněji vrásnitelný, díky čemuž se na něm zachovaly různé typy vrás a jiných postižení způsobených tektonickou aktivitou. [4]
Lom "Pod terasami"
Viděli jsme také Pražské terasy, které jsou součástí „Vltavských teras“, kde se scházela ve 30. letech 20. století pražská smetánka a herecké hvězdy. Následně po válce začaly časem chátrat. [8] Opět jsou zde vidět tmavé hlubokomořské vápence. Mocnost vápence se zde pohybuje od desítek metrů až do stovek, protože zde v prvohorách byly velmi vhodné podmínky k jeho růstu. Velkou mocnost mají hlavně právě tady se vyskytující útesové vápence, na nichž je dobře patrné, co za organismy tu v této době žilo. [6] My jsme se nacházeli v blízkosti lomu „Pod terasami“, kde byly odkryty vápence spodního sledu stupně prag. Najdeme v nich fosilie typické devonské fauny – známé trilobity.
Lom "U kapličky"
Na místě zvaném Lom „U kapličky“ jsme měli možnost spatřit tzv. korálový horizont (též obzor), jež je součástí zlíchovského souvrství. Je to korálová drť o mocnosti několika decimetrů, která indikuje, že se blízko odtud nacházel nějaký korálový útes, protože tu bylo dostatek materiálu pro vznik této vrstvy. Samotné známky útesu se ale na žádném místě nedochovaly (asi vlivem eroze), zřejmě se nacházel asi 80 km daleko směrem na západ. [6]
Český geolog Radim Kettner objevil důležitost této paleontologické lokality ve 20. letech 20. století a od té doby tu bylo popsáno přes 250 druhů fosilií devonské fauny žijící na dně moře například lilijice, korály, ramenonožci a mnohé další organismy. [11]
Fauna a flóra
Barrandien je zajímavý svou květenou, protože se zde potkává flóra z jedné strany skandinávská, kterou sem dotáhl ledovec při poslední době ledové, během níž byla průměrná teplota – 10°C a z druhé strany se nachází již mnohé druhy středomořské, které se sem naopak dostaly, když byla teplota vyšší než dnešní roční průměr. [6]
Na jaře tu velmi hojně kvete tařice skalní (Aurinia saxatilis) [11] a z dřevin je tu dominantou trnovník akát (Robinia pseudacacia), protože díky alelopatii se stal velmi nebezpečnou invazivní rostlinou. Dovezen byl do Evropy ze Severní Ameriky kvůli svým bílým květům a byl zde velmi hojně pěstován v zahradách, ze kterých ale časem unikl do volné přírody. [9] Z trav se tu vyskytuje kavyl Ivanův (Stipa pennata) patřící na území České republiky mezi ohrožené druhy. Daří se mu zde kvůli skalnatému suchému podloží a teplému podnebí, jež se tu nachází.
Z fauny tu nalezneme krásného pavouka stepníka rudého (Eresus cinnaberinus) řazeného na našem území též mezi ohrožené druhy. Lítají zde oba druhy otakárků – otakárek fenyklový (Papilio machaon) [11] a otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), ale také modrásek rozchodníkový (Scolitantides orion). Z obratlovců se tu nachází hlavně ptáci například strnad obecný (Emberiza citrinella) či budníček menší (Phylloscopus collybita), můžeme tu ale objevit i vyhřívající se ještěrku obecnou (Lacerta agilis).
Ochrana lokality
Lokalita se potýká s mnohými problémy. V prvé řadě zarůstá křovinami a invazivním akátem, což je příčinou mizení místní fauny a flóry. Lidé zde také vyhazují odpadky, dělají oheň a skály se nevyhnou vandalům, kteří je devastují. Mnoho lidí si odtud také odnáší zkameněliny, i když to na některých místech není povoleno. Smí se to jen s povolením pro vědecké účely. [4] Proti všemu musí místí ochranáři bojovat. Zničena vandaly je také samotná naučná stezka. [11] Přesto se lokalita, co nejvíce zpřístupňuje turistům, aby co nejvíce lidí pochopilo, jakou krásu mají kolem sebe, a proč by ji měli chránit.
Seznam odborné literatury
1) Pražská příroda. Barrandovské skály – Chuchelský háj. [online] Hlavní město Praha © 2013 [cit. 10. 11. 2019] Dostupné z: http://www.praha-priroda.cz/naucne-stezky/barrandovske-skaly-chuchelsky-haj/
2) Cittadella – Ochrana přírody a krajiny v České republice. Národní přírodní památka Barrandovské skály. [online] [cit. 10. 11. 2019] Dostupné z: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPP_barrandovske_skaly_cz
3) Wikipedie – Otevřená encyklopedie. Český masív. [online] 30. 9. 2006 © 29.10.2019 v 19:32 [cit. 11. 12. 2019]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_masiv
4) Wikipedie – Otevřená encyklopedie. Barrandovké skály. [online] 8. 1. 2011 © 18. 6. 2019 v 07:56 [cit. 11. 12. 2019]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Barrandovsk%C3%A9_sk%C3%A1ly
5) Václav Kachlík. Geologický vývoj území České republiky. [online] Doplněk k publikaci „Příprava hlubinného úložiště radioaktivního odpadu a vyhořelého jaderného paliva“. SÚRAO. Ústav geologie a paleontologie, Přírodovědecká fakulta UK, Praha. březen 2003 [cit. 11. 12. 2019] Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1431/jaro2008/Z4066/reggeol.pdf
6) doc. RNDr. Ladislava Strnada, Ph.D. Výklad na exkurzi. 11. 10. 2019
7) Veronika Vitouchová. Knihovna Akademie věd ČR. Joachim Barrande. [online]. © 2013, č. 3 [cit. 13. 12. 2019]. ISSN 1805-2800. Dostupné z: https://www.lib.cas.cz/casopis_informace/joachim-barrande/
8) Petra Jansová. Aktuálně.cz. Terasy Barrandov: Místo pražské smetánky i hereckých hvězd se otevře až za dva roky. [online] © 7.11.2018 [cit. 13. 12. 2019] Dostupné z: https://magazin.aktualne.cz/obrazem/barrandovske-terasy/r~d3703bb4e29a11e8b7c1ac1f6b220ee8/
9) COEX. Pyly.cz. Fotoalbum rostlin – Trnovník akát. [online] © 2019 [cit. 13. 12. 2019] Dostupné z: https://pyly.cz/detail-rostliny/trnovnik-akat
10) Pavel Bokr, Jan Vyhnánek a kolektiv. Koněpruské jeskyně. Prohlídka jeskyní – co uvidíte [online]. © 2017 [cit. 13. 12. 2019] Dostupné z: http://jeskyne.cesky-kras.cz/pro-navstevniky/prohlidka/
11) Tabule na naučné stezce vedoucí kolem Barrandovských skal [cit. 1. 12. 2019]
Závěrem
Tak to je pro dnešek vše. Doufám, že jste se dozvěděli něco nového. Budu moc ráda pokud se se mnou podělíte o své zážitky, pokud jste na Barrandovských skalách byli. Pište do komentáře 😉
Já tam byla několikrát. Zde, jak píši o exkurzi, zrovna nevyšlo moc hezky počasí. :/ Když jsem tam ale byla s pejskem, bylo božsky.
A pokud jste tam nebyli, jistě se tam běžte podívat. Stojí to za to.
Přes 6 let se věnuji focení, a ještě déle zkoumání přírody. Myslím si, že nejdůležitější je probudit lásku k přírodě již od útlého věku, a proto ukazuji dětem, jak je příroda dokonalá, a pomáhám jim se začátky fotografování, aby věděli, jak správně, rychle a jednoduše její krásu zaznamenat na snímky.
S radostí inspiruji mladou generaci v kreativním focení, protože skrz hledáček člověk vše vidí z jiného úhlu pohledu, a ráda je přitom učím spoustu nového o všem, co kolem sebe přitom v přírodě najdou.