Rozhodla jsem se napsat o tomto filmu, protože mě velmi zaujal. Viděla jsem namlouvák v televizi.. áá.. no byl v něm Benedict Cumberbatch.. sice s těmi bílými vlasy vypadal dost blbě, ale potom jsem si na to v průběhu filmu zvykla. O „Sherlokovi“ ale psát nechci. Chci psát o tomto zajímavém filmu. Důležité pro začátek je zmínit, že je napsaný podle skutečnosti. Je o muži, který založil webové stránky WikiLeaks.org. Jsou to stránky, kde jsou lidé v absolutní anonymitě, a proto mohou zveřejnit dokumenty, videa a podobě, které nějakým způsobem říkají pravdu o pracháčích, jak se k penězům dostali či o politicích a dalších dalších lidech, kteří konají „zlo“ či jak to nazvat. Ve filmu řekl: „Když dáš člověku masku, řekne ti pravdu.“ A v tom to celé spočívá. Zakladatel vymyslel důkladný systém, kterým zajistil lidem absolutní anonymitu, zkrátka nelze dohledat, kdo danou věc proflákl. Takto byla časem zveřejněna spousta věcí.
Například tímto způsobem zkrachovala banka, která okradla lidi na daních o několik desítek miliard korun.. díky někomu, kdo anonymně na tyto stránky zaslal důkaz, zkrachovala obrovská banka. A takových to podobných skandálů bylo více například zveřejnění velkého množství kabelogramů, nebo šílené video, kde se američtí vojáci bavili tím, že vraždili nevinné lidi jen tak pro zábavu. Musím uznat, že mi z toho bylo zle. Jsem ráda, že tento muž umožnil zveřejnit pravdu, aniž by za to dotyčný musel pykat a taky, že by pykal, hned by ho odstřelili, protože se nehodí do tohoto režimu, kde se nás furt snaží někdo ovlivnit, podle toho jak se mu to zrovna hodí. Nejvtipnější a zároveň nejsmutnější na tom bylo, že Američané furt tvrdí.. demokracie.. svoboda slova, ale když někdo zveřejnil Pravdu mohli se z toho po. Tomu se říká logika, myslím, že tohle asi nikdy nepochopím.
Chtěla bych, ale také zmínit hlavní postavu filmu.. zakladatele toho všeho.. Julian Assange … v dětství si jeho matka vzala muže, se kterým si udělala dítě a pak zjistila, že je to blb, ale to už bylo pozdě. Jako dítě byl neustále příšerným způsobem vychováván a musel si barvit vlasy na bílo, protože to bylo zřejmě zvykem v sektě lidí, do které se jeho rodina přidala. Není jediný, kdo si prožil utrpení v dětství a zajímavé je, že se z něho nestal stejný blb, jako byl jeho otec, ale dokázal se z toho tak nějak vyhrabat a obrátit se k pravdě, které zasvětil život (ano narážím tím na Alexe, ten si prožil to stejné). Alex pro pravdu zemřel a tento muž, kvůli tomu, že umožnil pravdu zveřejnit, byl několikrát zavřen, stíhán, na útěku atd. Stejně ale svůj boj nevzdal a tyto stránky existují do teď a musím uznat, že na nich jsou velmi zajímavé informace. Sice je většina věcí v angličtině, ale protože je zde vše v originálně, v původním znění, žádným způsobem neovlivněno, každý si na to může udělat vlastní názor.. najdete tu věci i v jiných jazycích, zatím jsem však stránky nijak dopodrobna neprojížděla, a proto nevím, co vše lze zde přesně najít, ale brzy to jistě udělám, protože toto mě skutečně zajímá a mělo by zajímat každého, abychom si všichni uvědomili, jací lidi kolem nás jsou a jak nás stále ovlivňují, a nebo se o to alespoň pokoušejí.
Musím uznat, že mě skutečně pobavilo, že když se v Americe někdo dozví, že jste navštívili stránky WikiLeaks, nedostanete některá zaměstnání.. proč asi? Protože se zde dějí hrůzy, které by stály za zveřejnění.. je mi z toho zle. Musím uznat, že čím víc se dozvídám o těchto stránkách, o jejich zakladateli, čím dál více mě fascinují. Jeden člověk a tolik toho dokázal.. tolik sviní dostal „na lopatky“. Samozřejmě toto vše nemá jen klady, některá pravda může ublížit i zabít lidi, ale rozhodně těch kladů bylo a je více než záporů.. a to je to nejdůležitější.
Když se ještě na chvíli vrátím k Julian Assange, chci se vrátit k jeho dětství. Jak jsem již před chvíli psala, jeho matka si vzala člověka, který se mi naprosto hnusí, ubližoval jim, zařadil je do nějaké sekty, kde si všechny děti musely barvit vlasy na bílo a toto vše ho velice poznamenalo a vlasy si barvil i v dospělosti, možná proto, aby měl stále na mysli, co si prožil. Zajímavé je, že místo aby se z těchto dětí staly nějací vrahouni či přinejmenším zloději, jak by se dalo očekávat, oni se z toho dostanou, ponaučí se, řeknou si takový, taková být nechci a poté dokáží velké věci, protože jsou již od malička zvyklí na překážky. Musím uznat, že tyto lidi velmi obdivuji, protože vyhrabat se ze dna úplně sám, bez pomoci rodičů je skutečně obtížné. Musí to být silné osobnosti, které musí plně věřit samy sobě. Chtěla bych také dokázat nějakou velkou věc, ale někdy mi přijde, že to ani není možné, že bych musela být něčím takto poznamenaná, abych to mohla dokázat. Někdy si připadám, že dítě, které vyrůstá v „normální“ rodině, není ničím poznamenané, nemůže ničeho dosáhnout, protože je rozmazlené, neví, co je skutečné utrpení a stěžuje si na blbosti, kvůli kterým nemůže dokončit svůj cíl.
Nedokáži si představit, že by se moje rodiče rozvedli. Nedokáži si představit, že by mě táta bil.. ano párkrát jsem dostala nějakou tu výchovnou, ale o tom teď nemluvím, mluvím o bití jen tak pro „zábavu“, kvůli vyzkoušení nového opasku či tak něco.. to se mi hnusí a nedokáži si tu bolest představit ani tu fyzickou, ani tu psychickou. Assange si toho hodně protrpěl, stejně jako Alex, stejně jako můj jeden kamarád, který se snaží vyhrabat o sto šest ze dna, stejně jako kamarád mé mámy, kterému se utopila sestra a i máma, která se ji snažila zachránit. Jeho otec se z toho zhroutil a pak si vzal ženu, která mu ubližovala a ničila ho. Znám bohužel mnoho lidí, kteří vyrůstají či vyrůstali ve špatné rodině, někteří se z toho dostali a pak dokázali změnit svět, někteří se z toho snaží dostat a někteří zůstali zřejmě navždy na dně, z kterého se nemohou odrazit.
Hrozně se mi líbí tato mikina, kterou lze na stránkách Wikileaks koupit. Škoda že je tak drahá. Musím uznat, že text na této mikině se mi skutečně líbí a bylo by mi ctí ho nosit na sobě 😉 Třeba si na ní časem našetřím.
Napadá mě ještě spousta věcí, které bych chtěla říct, ale ty se týkají spíše rodiny, než filmu, o kterém má být tento článek, a protože je tento článek již dostatečně dlouhý už ho skončím a zřejmě napíši brzy článek nový, právě na téma rodina 😉
Zkrátka pro dnes je to vše, tak zase příště
Žužu <3
Přes 6 let se věnuji focení, a ještě déle zkoumání přírody. Myslím si, že nejdůležitější je probudit lásku k přírodě již od útlého věku, a proto ukazuji dětem, jak je příroda dokonalá, a pomáhám jim se začátky fotografování, aby věděli, jak správně, rychle a jednoduše její krásu zaznamenat na snímky.
S radostí inspiruji mladou generaci v kreativním focení, protože skrz hledáček člověk vše vidí z jiného úhlu pohledu, a ráda je přitom učím spoustu nového o všem, co kolem sebe přitom v přírodě najdou.