Kdybych se stala milionářem

Myslím, že už možná někteří asi tuší, co přibližně budu psát. Ano, bude se to opět týkat společnosti, lidí, přírody a toho všeho, o čem tak často píši na svém blogu.

Kdybych se stala milionářem, nejdříve bych podplatila asi nějaký soudy, či jiný organizace, zkrátka někoho, kdo „určuje“ kolik mi je let. Chtěla bych, aby mi do dokladů napsaly, že jsem plnoletá – osmnáctiletá. Tím pádem bych si mohla začít dělat, co chci. Někdo asi řekne, že jsem se zbláznila, ale vykašlala bych se okamžitě na školu i rodinu. Sice by mi bylo hrozně, ale nakonec bych to bez rodiny zvládla. Poté bych si pořídila nějaký ostrov, který není na žádné mapě, někde uprostřed Tichého oceánu. Tam bych si postavila srub, protože miluji dřevo.. dřevěné stavby, úžasně se v nich spí, člověk se tam cítí v klidu a míru, obklopen přírodou. Rozhodně by byla hned vedle pláž. Srub by měl verandu, která by směřovala na západ, abych se mohla koukat, jak slunce zapadá a loučit se s každým dnem. Pak bych si zařídila jídlo. Jídlo, takové zásoby, které by mi stačily na celý život. Občas bych si něco vypěstovala a nebo využila moře – jedla ryby. Jediným mým společníkem by byl československý vlčák a možná nějaký kluk, který má stejné názory jako já, i když dost pochybuji o tom, že někdo takový existuje a jestli ano, ráda bych se s ním seznámila. Naprosto bych se odloučila od civilizace.. od všeho dění kolem. Katastrofě, která se stane, nejde zabránit, ale mohla bych se jí pokusit vyhnout, a nebo si s ní na co nejdelší dobu nelámat hlavu. Žila bych jen s přírodou, se zvířaty v ní a s tím vším úžasným, co nám lidem dává, i když si to nezasloužíme.

(Google.com)

Zbytek peněz, doufám, že by mi nějaké zbyly, bych dala na záchranu zvířat – přírody. Na záchranu toho, co nestvořil člověk, co je čistě organické, přírodní, pravé a čisté.

Teď mě napadla ještě jedna možnost, která vám bude možná připadat ještě stupidnější než ta předešlá. Touto možností je, že bych dala úplně všechny peníze na záchranu přírody. A žila bych buď jako bezďák a nebo jako Alexander Supertramp. To je možná ještě lepší, než ten předešlý nápad. U toho prvního totiž myslím trochu i na sebe, abych se měla dobře.. srub, jídlo, moře.. ale tady u tohoto dám vše na to, aby se měla dobře příroda. A já, já se o sebe už nějak postarám, věřím, že mi příroda s tím pomůže a nenechá mě trpět hlady, až budu někde na Aljašce shánět veverky k jídlu.

(Google.com)

Tak to je můj dnešní článek na toto TT, vím, že poslední dobou sem moc nepíši, ale toto téma mě velice zaujalo a hned mě napadalo, co psát, tak jsem vše, co se mi honilo v hlavě, napsala a zde je výsledek. 😉