Rozloučení
Ještě jednou bych se chtěla rozloučit s těmi, kteří byli v mém světě, s kterými jsem šla chvíli po stejné cestě a pak najednou zmizeli a už se nikdy nevrátili. Chtěla bch ses nimi jen rozloučit a dát jim najevo, že mi na nich záleží. Rozlouřit se s nimi, když jsem to tekrát nestihla, říct jim, že je mám ráda a že v mém srci budou mít navždy místo, které nic jiného nezaplní, rozloučit se s nimi a vědět, že víc jsem už pro ně udělat nemohla. Rozloučit se a vědět, že na mě nezapomenou stejně jako jí na ně. Čas ale vrátit nejde a to mě sužuje.
Chyba
Ještě jednou bych chtěla zažít, vše co jsem kdy pokatila a napravit to, dělat chyby je lidské a já se z nich nechci jen poučit, ale vrátit je zpět a vůbec je neudělat. Nebo se aspoň vrátit a říci „To jsem posrala, promiň!“ Omlouvat se až po nějaké době nemá smysl, lepší je omluvit se hned, hned se omluvit..hned si uvědomit, že to bylo špatně.
Dětství
Jště jednou bych se chtěla vrátit do svých dětských let, kdy jsem neznala bolest, smrt a smutek..do let, kdy byl život hrou..život plný fantazie, her a radovánek..život, kde jsem byla jen já a rodina. Život, který byl bez starostný, ten bych chtěla vrátit zpět.
Přes 6 let se věnuji focení, a ještě déle zkoumání přírody. Myslím si, že nejdůležitější je probudit lásku k přírodě již od útlého věku, a proto ukazuji dětem, jak je příroda dokonalá, a pomáhám jim se začátky fotografování, aby věděli, jak správně, rychle a jednoduše její krásu zaznamenat na snímky.
S radostí inspiruji mladou generaci v kreativním focení, protože skrz hledáček člověk vše vidí z jiného úhlu pohledu, a ráda je přitom učím spoustu nového o všem, co kolem sebe přitom v přírodě najdou.
Ano, také bych se ráda vrátila do raného dětství. 🙂 Život byl opravdu hrou… Myslím, že v lidech by se měla probudit jejich dětská stránka. Bylo by to fajn. Já té své dávám neustále průchod – občas vážně vypadám jako magor, ale je to super pocit.