Opět pár těch prázdninových foteček.. tentokrát ty o kterých si myslím, že se mi skutečně povedly.
První měsíc prázdnin jsem strávila na chatě… v lese tak 20 minut chůze se nachází hrůzostrašná hrobka, kterou jsem se rozhodla nafotit.. sice jsem se o pár dní později, po focení, dozvěděla, že tam nikdo pohřben není, z důvodů pro mě nepochopitelných.. na hrůzostrašnosti tohoto místa se tato zpráva nijak nepodepsala.
Hlavní dominantou hrobky je tento kříž, kterého si všimnete okamžitě, co tam přijdete a myslím, že se není čemu divit.. obrostlý lišejníky a mechem je skutečně děsivý.. a zrezlé kovové kolečko,které se tam houpe na ještě zrezivělejším hřebíku, neujde také obdivu.
Se sestrou jsme pak fotili.. jak říkáme „duší fotky“.. zkrátka fotky, kde se vyskytuje vždy jako by nějaký duch.. a zde byly duchem její ruce.. tahle fotka se mi skutečně líbí 😉
A na závěr ještě fotka mé ruky.. jak drží ten nechutný kruh.. příjemný pocit to rozhodně nebyl..každou chvíli jsem si myslela, že se jistě rozpadne, ale vydržel.
Přiznávám, že je fotka dosti tmavá, ale protože jsem líná, tak se mi nechtěla upravovat.. takže si jí, jestli chcete, stáhněte do počítače a upravte si jí sami 😛
A to je pro dnešek vše doufám, že se vám fotky líbili a zase příště 😉 Pár „Duších fotek“.
Přes 6 let se věnuji focení, a ještě déle zkoumání přírody. Myslím si, že nejdůležitější je probudit lásku k přírodě již od útlého věku, a proto ukazuji dětem, jak je příroda dokonalá, a pomáhám jim se začátky fotografování, aby věděli, jak správně, rychle a jednoduše její krásu zaznamenat na snímky.
S radostí inspiruji mladou generaci v kreativním focení, protože skrz hledáček člověk vše vidí z jiného úhlu pohledu, a ráda je přitom učím spoustu nového o všem, co kolem sebe přitom v přírodě najdou.
No, zajímavé fotky to rozhodně jsou. Ale říkám si, proč fotíš na hřbitově, když se tam bojíš? Tam já vůbec nechodím a je to. Ale ta "duší fotka" se sestry rukama je super.
No, zajímavé fotky to rozhodně jsou. Ale říkám si, proč fotíš na hřbitově, když se tam bojíš? Tam já vůbec nechodím a je to. Ale ta "duší fotka" se sestry rukama je super.
[1]: Já se někdy ráda bojím.. kdyby se lidi rádi nebály, tak by se nikdo nekoukal na horory 😉 A díky za pochvalu 😉
[1]: Já se někdy ráda bojím.. kdyby se lidi rádi nebály, tak by se nikdo nekoukal na horory 😉 A díky za pochvalu 😉
Hřbitovy jsem měla ráda od malička, vždycky jsem tam chodila, když mi bylo smutno, hlavně proto, že tam byl nádhernej klid. Snímky se opravdu vydařily. 🙂
"Duší fotka" je parádní, akorát je škoda, že jí narušuje to zábradlí. S tím se ovšem nedá nic moc dělat… Hrozně by se mi líbila ještě z jiných pohledů, třeba z takového, jako je na fotce číslo jedna. A třeba s různými pozicemi rukou…jó, s tím by se dalo vyblbnout.
[3]: Já když jsem smutná, tak jdu někam kde mě může něco rozesmát.. a ne na hřbitov.. mrtvoly mě skutečně nerozesmějí
[4]:Tak já jsem udělala těch fotek víc, ale nechtěla jsem jich sem dávat příliš, takže jsem vybrala jen ty nejlepší, ale jestli chceš můžu ti nějaké poslat na mail 😉
tak to klobouk dolů, že jste tam šly
[7]:Nebyly jsme tam poprvé, takže jsme se už tolik nebály a díky za pochvalču 😉
pekné, priam hororové
[9]:díky 😉