Ekosystémové služby respektive nature’s disvalues

Autoři článku se zabývají NCPs, které mohou být jak kladné, neutrální, tak i záporné. Autoři kladou důraz na záporné neboli nature’s disvalues (do češtiny těžko přesně přeložit jako znehodnocení, nehodnoty – v textu budu tedy ponechávat anglický termín). Jedná se o hodnoty přírody, které mají negativní efekt, ať už na nás samotné, či na náš majetek a ovlivňují tedy negativně náš život. 

Autoři si vybrali toto téma, protože ve většině odborné literatury se probírá téma pozitivních přínosů přírody a negativní jsou upozaděny. Děje se tak z toho důvodu, že ochránci přírody chtějí prosadit ochranu přírody, a tak je logické, že nezmiňují negativní efekty, které to přináší. Přitom je ale důležité si disvalues uvědomit, naučit se s nimi pracovat a pokusit se je minimalizovat. Není to ovšem vůbec snadné. Určitý člověk či skupina lidí totiž mohou vnímat určitou věc negativně, zatímco jiní ji mohou vnímat jako pozitivum, a tak vzniká rozpor, se kterým je nutno se vypořádat a brát v potaz obě strany. Tentýž člověk navíc může jednu věc vnímat pozitivně i negativně dle jeho aktuální situace. Uvedu příklad. Jedinec sedící u televize vidí ve zprávách, jak v nedaleké oblasti hoří les. Může se na událost dívat z pozitivního aspektu věci, tedy jako “ochránce přírody” neboli, že požár je přirozenou součástí přírody a některé druhy flóry by se jinak nemohly rozmnožovat. Je ale také možné, že se na událost bude dívat negativně, protože ve stejné oblasti bydlí jeho příbuzní a hrozí zničení jejich majetku. Požár se navíc může dál rozšířit a zasáhnout i jeho majetek. Rozdíly budou tedy vnímány odlišně dle mnoha faktorů, ve kterých se jedinec v daném okamžiku nachází – geografické, politické, sociální, ekonomické a další.

Je na místě si tedy tuto hustou síť jak jedinci či skupiny danou událost vnímají zvědomit a dle toho s problematikou dále pracovat a rozhodně ji neupozaďovat. Často se tak ale děje, protože řešení situace není vůbec jednoduché.

Disvalues totiž můžeme třídit do třech kategorií:

1. instrumentální
2. relační
3. vnitřní

Člověk může danou situaci vnímat pozitivně či negativně, a to i dle toho z jakého úhlu pohledu (tedy kategorie) se na problematiku dívá. V článku detailně rozebírají, co která kategorie znamená, ale to nyní není důležité. Chci vypíchnout, proč je žádoucí se kategoriemi zabývat a je to zmíněno i ve článku. Často totiž pokud dojde k nějaké disvalues na jedinci, dostane následně od státu náhradu, kompenzaci škod. Ta však neodpovídá příslušné kategorii. Řekněme tedy, že člověk dostane finanční náhradu, ale za újmu citové povahy, a tak je i přesto stále nespokojen. Je tedy žádoucí se více problematikou disvalues zabývat a tyto problémy vyřešit tak, aby skutečně došlo k adekvátní kompenzaci škod.

Autoři si právě uvědomují složitost problému, a proto napsali na disvalues článek, kde vše rozebírají v plné šíři a vysvětlují, proč je téma tolik důležité. Jsou přesvědčeni, že problematice disvalues je v odborné komunitě věnováno málo pozornosti a zmiňují jen pár oblastí, kterým se občas někdo věnuje. Vše tedy dávají dohromady a lze vyčíst z článku, ve kterých oblastech se nachází velké nedostatky, které je nutno ještě doplnit.

V článku se píše, že občas lze najít články na téma “ecosystem disservices”, což jsou v podstatě instrumentální disvalues, další oblasti problému se ale řeší minimálně či vůbec.

Jinak článek samotný se zdaleka nevěnuje všem disvalues, což je dle mého názoru škoda. Jako příklady vždy uvádí negativní dopady jen na lokální úrovni. Přitom se domnívám, že je důležité si uvědomit právě i negativní dopady, které se s přírodou pojí i na globální úrovni. Tuto problematiku článek opomíjí. Nejsou ale jediní, hledala jsem na Google Scholar a celkově o globálních negativních efektech přírody toho příliš napsáno do detailu není. Téma je ale dle mého názoru velmi důležité, protože některé lokální problémy se musí řešit globálně a naopak. Je tedy žádoucí se na to i v daném “měřítku” dívat a problém řešit.

Kromě toho, že chválím nápad věnovat se této problematice, ráda bych ještě zmínila zdroje na konci jejich článku. Shrnují samozřejmě veškerou využitou literaturu, navíc však vyznačili články, kterým stojí dozajista věnovat pozornost a pod citací stručně informují, co čtenář v daném článku najde zajímavého. Člověk se tedy po přečtení článku autorů může pustit dál do detailního studování problematiky a stojí ho to minimum času a energie, je tedy větší šance, že se do toho skutečně pustí, a tak nebudou disvalues nadále upozaďovány, ale časem se jim třeba dostane adekvátní pozornosti, jež si zaslouží.

Negativním hodnotám přírody se dále věnuje skutečně málo článků a většina je zmiňuje spíše okrajově. Existuje článek jménem Disvalues in nature od Holmese Rolstona III z roku 1992, který je na toto téma zaměřen skutečně od začátku až do konce, ale pohlíží na celý problém z filozofického úhlu pohledu, tedy zda můžeme soudit, zda je něco negativní a něco pozitivní. Zmiňuje i myšlenku, že věci, které vnímáme jako pozitivní nemohou existovat bez těch negativních a naopak, proto je tedy nápad rozlišovat na dobré a zlé zcela irelevantní.

S tímto autorem zcela souhlasím, ale na druhou stranu si plně uvědomuji nemožnost žití v utopickém světě, proto se domnívám, že koncept disvalues je žádoucí viz. předchozí (tedy nutnost disvalues si uvědomit, adekvátně je kompenzovat a tím chránit přírodu na lokální i globální úrovni).

Další článek (Disvalue in nature and intervention od Oscara Horty z roku 2010), který také pojednává o disvalues, se na ně dívá, také spíše z filozofického úhlu pohledu a to tak, že se zamýšlí nad problematikou toho, zda když zasáhneme do přírody tak, abychom zabránili určité disvalues, zda to v konečném důsledku s velkou pravděpodobností nebude stejně mít negativní efekt (disvalues), pouze úplně jinde. Neboli naivně zabráníme katastrofě, ona se stejně stane, ale na místě, kde se o ní nedozvíme či ji nebudeme mít vůbec pod kontrolou, takže snažit se disvalues vyhnout je riskantní a může dojít ještě k horším změnám, než se měly původně stát.

Následně existují články, které opět krátce pojednávají o disvalues z filozofického úhlu pohledu a odkazují např. na článek od Rolstona viz. výše, ale k problematice moc nepřidávají další myšlenky, jen jeho článek dávají do kontextu dalších článků na podobné téma. Mezi tyto články patří např. článek od Jill Le Blanc z roku 2001 jménem A mystical response to disvalue in nature.

Závěrem chci vyjádřit souhlas s názorem autorů, že problematika disvalues je hodně podhodnocena a mělo by se jí věnovat mnohem více pozornosti a nabyté znalosti využít k podpoření ochrany přírody. Jsem názoru, že koncept disvalues je lidský konstrukt, který nemá reálné opodstatnění, protože příroda zkrátka je a nelze ji či její části vnímat negativně nebo pozitivně, ale jsem si vědoma toho, že pro fungování dnešní společnosti, a hlavně pro kvalitní ochranu přírody je nezbytné konstrukt využívat. Aby mohl být využit v plném rozsahu mělo by se mu právě věnovat více pozornosti, lépe jednotlivá disvalues definovat, pokusit se je dát do co nejširšího kontextu, dívat se na ně ze všech možných úhlů pohledu a díky tomu všemu kvalitněji chránit přírodu.