Chvíle štěstí skončila

Je to týden, co jsem začala chodit s jedním klukem.. líbil se mi na první pohled.. dnes po týdnu mi dal kopačky.. poprvé v životě jsem byla šťastná.. nic víc jsem si nepřála.. a teď je zase vše pryč.. na základce se mi smáli, protože jsem měla krátký vlasy.. „spadla jsem pod sekačku“.. na gymplu jsem za holku, co se neumí nažrat.. já sakra nemůžu za to, že jsem hubená!.. nedávno jsem psala, že je to rok, co jsem si uvědomila „Pravdu“, že je tenhle svět na hovno.. a když se z té depky plus mínus vyhrabu a potom si dokonce najdu kluka.. tak on mi dá košem.. ještě včera mě líbal a dnes mi řekl, že se mnou být nemůže.. že nechce být s žádnou.. chce jít na vojenskou akademii.. a nechce, aby na něj tady někdo roky čekal či se o něj bál atd… jde tam, protože si myslí, že když bude vojákem, že na něj bude jeho syn pyšný.. je to pro něj strašně důležité.. být dobrým otcem, protože nechce, aby jeho syn zažil to stejné co on.. mlátil ho, vylíval si na něm své náladičky atd. Teď už si na něj netroufne, ale on stejně cítí, že to není ono.. ano syn na něj možná bude pyšný, pokud ale nebudu mrtví.. myslela jsem, že mu dokáži pomoct, že když mu něco bude.. když bude mít nějaké problémy, že se mi svěří, že mu dám lásku, kterou doma nenajde, ale on o to nestojí.. možná se bojí být šťastný, možná má v hlavě zmatek.. nikam nepatří.. má střídavou péči.. týden u mámy.. týden u táty.. nemá v podstatě nikde domov.. a on chudák není schopný se s tím vším vyrovnat.. a snaží se před tím utéct.. tím že se dá na vojáka.. neuvědomuje si, ale jaké je to riziko.. a nebo naopak je životem tak znechucen, že mu je jedno, že může umřít.. vlastně mu to ani nemohu vyčítat.. myslel to se mnou dobře.. spíš jde o to, že jsme si spolu tedy nemuseli vůbec začínat.. nemusel mi dát takovou ránu.. když se mi srdce konečně poslepovalo.. on mi ho zase roztříští.. po dlouhé době jsem byla skutečně šťastná.. přála jsem si, aby to vydrželo co nejdéle, ale prostě mi to není souzeno.. jsem prokletá.. každým nenáviděná a nejradši bych se zabila.. těšila jsem se, jak dnešek strávíme spolu.. půjdeme si zaplavat.. včera bylo ještě vše úplně v pohodě.. naokak se to začalo ještě vylepšovat.. včerejšek byl super.. a pak se to celé sesype.. nechápu to, čím jsem si to zasloužila.. co pak je mým hříchem, že miluji přírodu.. že nesnáším lidi, kteří ji ničí.. to si skutečně zasloužím jen týden.. a pak zase trpět rok? To se na to rovnou můžu vy…
Jsem ráda, že mi to řekl.. stejně by nám to neklapalo.. on by byl myšlenkami jinde.. předstíral by, že mě chce a to nedělá dobrotu.. taky jsem ráda, že mi to řekl do očí.. protože někteří s…. nejsou schopní ani tohohle.. a napíšou vám to milostivě na fb.. což je po ně jednoduchý.. jen pár stisknutí kláves, ale neuvědomují si, že vás to zničí.. když to řekl do očí aspoň vím, že si to skutečně rozmyslel, protože tento krok nebyl rozhodně pro něj jednoduchý.. říct něco do očí.. dá zabrat.. sama nevím, jestli bych na to měla… řekl, že ale můžeme zůstat přáteli.. snad je to pravda.. a skutečně jimi budeme.. občas se potřebuji někomu svěřit a on mi dokáže pomoct.. aspoň toto.. ať nám vyjde.. chci ho ještě vidět.. je fajn a já ho nechci nadobro ztratit.. nemůžu se na něj zlobit.. nemám důvod myslel to se mnou dobře.. jenom to prostě bolí.. ale všechno časem přebolí.. a já odmítám na hezké chvíle čekat roky.. pokusím se jim jít vstříc.. já se jen tak nevzdám.. chci a budu šťastná.. a nehodlám o tom s nikým diskutovat.
Ještě před chvíli jsem brečela, ale teď už to jde.. já to dokážu.. odmítám se hroutit.. už jsem si toho prožila dost a nehodlám se tímhle dostat na kolena.. život jde dál, i když je mi opět mizerně.
Jsem ráda.. že mi to řekl a hrozně mě mrzí, ja ktěžký život má a že nenechá nikoho, aby mu pomohl a přitom já bych to udělala ráda.. pro každého.. vím, že to má těžké.. nemůžu se, proto na něj zlobit, ale příště by si to možná mohl trochu lépe rozmyslet.. jestli skutečně chce s někým chodit.. protože ta bolest je chuťovka… hlavně aby jsme zůstali aspoň přáteli.. to je pro mě důležité. Zítřek strávím se svojí kámoškou.. snad bude mít čas.. a on tam třeba přijde.. taky se vykoupat.. a vše bude ok.. kéž by se aspoň toto vyplnilo… copak žádám tolik?
Prosím, zůstaňme přáteli!

7 názorů na “Chvíle štěstí skončila”

  1. [1]: Bloknul si mě na fbu.. takže to moc dobré vyhlídky nemá.. co se dá dělat.. chybami se člověk učí.. zkrátka si příště ověřím, jestli mě skutečně chce.. a nebudu spěchat ba spíše naopak, aby si to mohl rozmyslet.. chlapy mají pomalí myšlení.. teď už mi to došlo

  2. Rozešel se s tebou po týdnu? No tak to rozohodně není člověk připravený na vztah…Asi to teď není vůbec jednoduché, ale myslím, že to bude pro tebe spíš lepší, protože s takhle nezralým člověkem by ses určitě trápila. Na lásku se vyplatí počkat, ono je možná lepší, když člověk vztupuje do vztahu až v pozdějším věku. Já čekala hodně dlouho, první vztah jsem měla až ve 24 a vyplatilo se to. Takže nevěš hlavu!

  3. Snad se zlomene srdce zahoji. A urcize je mnohem lepsi, ze ti to rekl a neskryval to, protoze pozdeji by to mohlo byt mnohem horsi a mnohem vice to bolet. Preji ti, at to brzy preboli a at jsi znova stastna.

  4. [4]: V tom je právě ten problém.. mně se takhle dlouho čekat nechce, chci někoho, kdo by mě měl rád takovou jaká jsem, pomohl by mi, když by mi bylo nejhůř atd. A to stejné samozřejmě platí i pro mě 😉

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *