Velký Gatsby

Poslední dobou píši jen minimum článků.. protože mě čeká maturita, a proto toho mám skutečně hodně.. samozřejmě jedna z tisíce věcí, co musím udělat, je povinná četba.. je to už nějakou dobu, co jsem viděla film Velký Gatsby a teď jsem se dostala ke knize.. zde je tedy moje příprava k maturitě.. srovnání myšlenek, abych před komisí neplácala páte přes deváté.

Jak začít psát o tomto díle.. začnu například tím, že než jsem se dostala ke knize, viděla jsem její filmové zpracování z roku 2013, kde Pana Gatsbyho hraje Leonardo DiCaprio. Ve filmu je toho tolik k zamyšlení, že jsem byla zvědavá na knihu, jak moc se liší a jestli je také tak dobrá či lepší? Odpověď jsem nenašla. Film i kniha mají něco do sebe.. liší se v některých věcech a jen stěží lze říci, co je lepší.

Na začátku knihy (i filmu) jsou vylíčena hektická léta 20. let minulého století. Jsou líčena se vší pompou, ale na druhou stranu i se všemi negativními stránkami. V tomto ohledu je rozhodně lepší kniha. Je v ní dokonale popsána všechna faleš a snobismus, který prostupuje „společenskou vrstvou bohatých lidí“. Rozhodně je nejlepší uvést to na příkladech.. úryvcích.

Co na to říci, proč si vždy lidé, když vyrůstají v bohatství začnou myslet, že jsou něco víc.
Výjimkou je Pan Gatsby.. vlastně není, protože on v bohatství nevyrůstal, získal ho až mnohem později. I přes všechno bohatství si však Pan Gatsby nedokázal koupil věci nejcennější.. štěstí, lásku a čas.

Ve filmu je parafrázovaný následující úryvek, ale všimla jsem si toho až potom, co jsem knihu přečetla, protože ve filmu, děsivost následujících slov zkrátka nějak nevyniká, když je ale má člověk napsané černé na bílém, uvědomí si jejich hrozivost.

Přijde mi velmi zvláštní, že Daisy si uvědomuje, jak je šíleně ubohá, ale přesto se tak chová a ještě tvrdí, že je to nejlepší, co lze dělat.. jak pro ni, tak i pro její malou.. proč by měla být žena hloupá a dělat jen doplněk muži, když jde někam do společnosti.. proč nemůže být sama sebou?

Další úryvek, který líčí dobu 20. let v Americe. Úryvek, který ukazuje jen kapku z toho, jak příšerný může být rasismus.

Když čtu tento úryvek, vždy si vzpomenu na film Nespoutaný Django, kde je něco podobného.. evidentně pan Fitzgerald není jediný, kdo chce na rasismus upozornit. A možná by se na něj mělo upozorňovat ještě častěji, protože je stále mezi námi i v dnešní „vyspělé civilizaci“

Také zmíním, že osoba, která ve filmu hraje „dospělého bílého člověka“ je opět Leonardo DiCaprio, což je aspoň pro mě zajímavé v tom ohledu, jaké role si herec vybírá, protože to svědčí o tom, že patří k lidem, kteří se nebojí mít vlastní názor a kteří nejsou líní o věcech přemýšlet a nemusí přejímat názory od ostatních.

Nyní se dostáváme konečně k Panu Gatsbymu, po kterém je kniha pojmenovaná. Rozhodně si zaslouží pozornost, protože je výjimečnou postavou. Jak jsem již psala je velmi bohatý, ale je jiný než ostatní. Nezapadá do společnosti, která je v knize vylíčena. Bezhlavě sní o krásném, ideálním životě, který neexistuje a existovat nebude a svému snu.. představě zasvětí celý život. Možná je to pro něj lepší… žít v iluzi a plně jí věřit, rozhodně lepší než prozřít, tak jako muž, který je vypravěčem celého příběhu, protože ten když si uvědomil, v čem žije, začal pít, až skončil u psychologa (tedy aspoň podle filmu). Výjimečnost Pana Gatsbyho lze asi snadno popsat úryvkem, kdy vypravěč Nick Carraway vidí Pana Gatsbyho poprvé a již na první pohled zjistí, že tento človíček je velmi neobyčejný.

Abych se do příběhu příliš nezamotala, chci vše uvést na pravou míru. Pan Jay Gastby je bohatý muž, který vybudoval ohromný „palác“.. vybudoval svůj sen úplně od základů z ničeho.. nějakým kouzelným způsobem. Každopádně, ať už jakkoliv, stal se bohatým a poslední, co ve snu chybělo, byla půvabná „princezna“, kterou si vysnil. Před pěti lety se seznámil s Daisy a od té doby vše dělal s myšlenkou na ni, když bylo vše připraveno a zbývala jen třešnička na dortu v podobě Daisy, sen se sesypal jak domeček z karet. Pan Gatsby si vysnil fantastický život s Daisy a vysnil si i jí samotnou, ona ale ve skutečnosti není vůbec dokonalá.. je to jen „hezoučká hloupá husa“, která ve skutečnosti nedokáže mít někoho skutečně ráda. Je hodně, hodně sobecká a povrchní. Krásná ukázka lásky, kterou Pan Gatsby cítí k Daisy je následující úryvek, u kterého se zkrátka musí rozplynout každá žena.

A to je jen text v knize, který si musíte představit.. pak se kouknete na film a zjistíte, že ten pohled muže byl ještě kouzelnější, než jste si ho představovali.. Leonardo DiCaprio ho podle mě ztvárnil skutečně božsky.

Jak jsem již psala, Pan Gatsby vybudoval ohromné sídlo na břehu zálivu přímo naproti domu, ve kterém žila Daisy a čekal, až přijde a splní se jeho sen. Ale Daisy se vdala a narodilo se jí miminko s jiným mužem, než on stihl vše připravit, a tak je již příliš pozdě. Tomu však Pan Jay Gatsby odmítá věřit a večer chodí na poloostrov koukat na záliv.. spíš přes záliv na Daisyin dům a dál sní. Symbolem snu je zelené světlo na konci loděnice domu Daisy, které bliká celou noc a Pan Gatsby se na něj dívá natahuje k němu ruku a říká si, jak je absolutní splnění jeho snu blízko a přitom daleko. Zelené světlo ho láká do své náruče a zabíjí ho v jeho monotónnosti.. ví, že na zelené světlo nikdy nedosáhne, ví, že se jeho sen nikdy neuskuteční, a přesto stále žije v beznadějné naději, která ho drží při životě.

Co mě v knize zaujalo.. nebo spíše zklamalo, je právě zelené světlo, protože ve filmu má světlo obrovský význam.. je symbolem nepopsatelné, neopětované lásky Gatsbyho k Daisy.. světlo plné smutku, utrpení a zároveň naděje a života. Díky filmu jsem si zelené světlo zamilovala, ale v knize?! Zelené světlo je tu také zmíněno, ale přijde mi, že zdaleka nemá tak mystický nádech jako ve filmu, není na něj kladen takový důraz, zkrátka je to jen zelené světlo, ale ve filmu je dokonale popsáno, Panu Gatsbymu dává smysl života.

Smrt.. jedna z věcí, která se tu vyskytne.. a ne jednou.. má v knize obrovský význam a přitom žádný. První smrt.. zemře milenka Toma.. jak je život velmi pomíjivý.. žije a najednou… konec. Smrt milenky má i druhý význam.. opět ukazuje, jak Pan Gatsby miluje Daisy. I když auto, kterým byla milenka přejeta, řídila Daisy, Pan Gatsby vezme nehodu na sebe a to ho nakonec stojí život. Čímž se dostáváme ke smrti číslo dvě. Ano Pan Gatsby zemře, ale konec není smutný, kvůli tomu, že je mrtvý, ale kvůli tomu, že Pan Gatsby pořádal stovky večírků, kde byly desetitisíce lidí… „přátel“… ale na jeho pohřeb nepřijde z bohaté smetánky nikdo.. v knize se s ním přijde rozloučit táta a osoba, která měla v knize jen malou roli.. jen pár řádek.. nedůležitá osoba a najednou vidíme, že tento člověk má Pana Gatsbyho raději než Daisy, která na pohřeb nepřišla.. ačkoliv on jí obětoval celý život a ona není schopná mu přijít ani na pohřeb.. a třetí osoba, která s ním byla po jeho smrti byl Nick Carraway (pisatel knihy.. který vypráví celý příběh) .. on byl jediný jeho pravý přítel. Smutné, tak výjimečný člověk a přitom to nikdo nevidí.. jen Nick.. jen Nickovi došlo, jak úžasný člověk Pan Gatsby byl. Ve filmu je tato myšlenka rozvedena ještě o něco více. Nick totiž vypráví celý příběh z protialkoholické léčebny, protože když si plně uvědomil, jak jsou lidé odporní a falešní, začal pít, vše se mu znechutilo a zčernalo.. poté co viděl dokonalý úsměv Pana Gatsbyho, žil možná v bublině, že je takový každý ..a nebo aspoň každý chce být.. a pak ta bublina praskla.

Poslední věc, kterou bych chtěla zmínit je.. proč Velký Gatsby (The Great Gatsby)? Ze stejného důvodu proč nepíši Gatsby.. či proč nepíši Jay či pan Gatsby.. zkrátka automaticky píši Pan Gatsby, protože je skutečně výjimečnou osobou, která si zaslouží, aby byla s úctou oslovována, protože již jak zmiňuje Nick, potkat podobnou osobu se poštěstí jen několikrát za život.. ne-li pouze jednou. Pan Gatsby zkrátka věří, že každý je, či chce být dobrý, protože on takový je a vůbec nedokáže pochopit, že by někdo byl jiný.. je tak dobrý.. tak čistý.. vždyť on má raději Daisy než sám sebe… nezaslouží si snad taková osoba obdiv a úctu? Stejně tak jako v knize.. tak i ve skutečnosti si jen málokdo dokáže uvědomit výjimečnost Pana Gatsbyho, ale ten kdo si to uvědomí? Na jednu stranu to pro něj může být útěšné, že alespoň někdo takový existuje.. na druhou stranu hrozné, že není takových úchvatných osobností více. Já jsem asi spíše optimistický člověk, a proto jsem ráda, že vůbec někdo takový existuje a já ho mohu obdivovat a to nejmenší, co pro něj mohu udělat, je oslovovat ho PAN GATSBY.