Přes 6 let se věnuji focení, a ještě déle zkoumání přírody. Myslím si, že nejdůležitější je probudit lásku k přírodě již od útlého věku, a proto ukazuji dětem, jak je příroda dokonalá, a pomáhám jim se začátky fotografování, aby věděli, jak správně, rychle a jednoduše její krásu zaznamenat na snímky.
S radostí inspiruji mladou generaci v kreativním focení, protože skrz hledáček člověk vše vidí z jiného úhlu pohledu, a ráda je přitom učím spoustu nového o všem, co kolem sebe přitom v přírodě najdou.
„Raději než lásku, než peníze, než víru, než slávu, než poctivost; dejte mi pravdu.“ -…
Další ze série semestrálních prací. Tentokrát pro předmět Věda o udržitelnosti v řešení globální změny.…
V březnu jsem zde na blogu zveřejnila článek s názvem - Jsem v programu Year…
Další semestrální práce, která nechci, aby skončila jen u mě v šuplíku. Tentokrát jsem psala…
Dlouho na mém milovaném Sloním snu nepřibylo nic nového a přitom mám pár věcí v…
Rozhodla jsem se sdílet! Je to třeba. Do teď o tom věděli jen moji nejbližší,…
View Comments
Přijde mi, že to přísloví odkazuje na starší stereotyp, kdy práce ženy byla striktně vychovávat děti a práce muže vydělávat peníze. Pak si děti spíš navázaly vřelejší citový vztah k matce než k otci. Zároveň se moc nenosilo, aby si muž doma hrál s dětmi. (Výjimkou je pak tatínek od Karolíny Světlé, který je pověstný svým vztahem ke své dceři).
Možná kdysi to mělo logiku. Dnes i máma znamená "chleba". Ale co se lásky týče, podle mě platí stejnou měrou oběma. Já jsem prožila dětství bez vlastního otce, měla jsem otčíma, ale na mém názoru to nic nemění. Mám možnost posuzovat i podle vztahu nynější vlastní rodiny - já , manžel a naše děti
Určite na to pravdy niečo bude. Ale musím povedať, že pri prečítaní citátu ma tak trocha zamrazilo.
[1]: Já si právě myslím, že to biologické hledisko všechno přebije..a právě to skončí tak, že je matka vše.
[2]: Podle mě je, ale něco jiného vidět to z pohledu matky a z pohledu dítěte..a proto to podle mě nemůžeš posoudit (promiň jestli jsem tě urazila, ale je to můj názor)
[3]: To mě zamrazí vždy, když na něj pomyslím a ty chvíle nesnáším..
Je to zajímavé přísloví, otec symbolizuje živitele rodiny a matka je ta vychovatelka, která nás naučila všechno, takže nesmíme si to brát doslova přesně tak, jak to slyšíme, pravda to asi bude, ale jen symbolicky
Myslím si, že většina přísloví nebo rčení má zapuštěny kořeny někde hluboko v době, kdy muž znamenal pro rodinu obživu a matka se obrazně a kdysi doslova starala o "teplo" domova. V dnešní společnosti, kdy se stírají rozdíly ve schopnostech ženy a muže, stále z pohledu rodiny žena je ten motor, který všechno drží pohromadě. Ve fungující rodině ovšem. V takové rodině, když zemře otec, žena je schopná a má tolik síly, že se dokáže postarat o své děti a dát jim nejen lásku, ale pokračovat v zajištění veškeré péče, včetně chleba. když si představím muže, kterému zemřela žena, manželka a matka jeho dětí, které se svěřoval s pracovními těžkostmi, která ho doma čekala s večeří, která psala s dětmi úkoly a třeba i pomáhala ještě jeho mamince, je mi jasné, že ten muž to nyní nemůže zvládnout. A když zvládne tak velmi těžce. A z pohledu dětí? Většinou v mámě mají tu chápající náruč a mámě se více svěřují, aby jim pomohla. Muž je většinou strohý materialista obdařený trochou citu, kdežto žena je praktik se schopností se vcítit do druhého.
[8]: Moc pěkný komentář a s tou poslední větou..to je vážně vystiženo..muž se totiž podle mě prostě vcítit nedokáže i kdyby se sebe víc snažil a proto se raději svěřujeme máme, protože víme, že to pochopí a polituje nás, protože ví jak se cítíme ;) to chlap prostě nemůže pochopit, ale zase kdybych byla kluk tak mě možná líp pochopí táta než máma, ale to nemůžu vědět
Když je dobře fungující rodina, tak to tak je. Když máma nefunguje jako máma, pak je to samozřejmě jinak. Každopádně, to, že si připustíš, že to tak je, neraníš tátu. Samozřejmě, že ho máš ráda. Ale k mámě (alespoň já osobně) máme většinou bližší vztah. Vřdyť to byla ona, kdo nás 9 měsíců nosil v břiše (většinou).Už se do toho zamotávám, prostě... není to o tom, koho máš radši víc. Je to jen o tom, že muž a žena, matka a otec nemají v životě tu stejnou roli.