Možná jste si všimli, že poslední dobou prožívám dosti hektické období, a proto jen občas napíšu pár řádek a většinou zveřejním hlavně fotky. Je to už nějaký ten měsíc, co jsem psala o Jarním Arachne, jak to bylo úžasné.
Velkou část prázdnin jsem strávila na chatě a pak jsem odjela směrem na sever naší republiky tentokrát na Letní Arachne. Miluju ty lidi, konečně mohu říct, že mám skutečné přátele, dříve jsem v podstatě ani nevěděla, co to slovo „Přátelství“ znamená.. teď už to vím a jsem za to neskonale všem vděčná.. za to, že je mám a mohu s nimi trávit aspoň občas čas. O těchto lidech ale nyní psát nechci. Ještě před létem jsem byla ještě na jedné akci, kde jsem poznala též spoustu zajímavých lidí. Byla jsem v Bílých Karpatech. Nádherné místo. Ale ani o tomto nechci psát. Chci psát o náboženství, konkrétně o křesťanství. Dřív, kdo věřil v Boha, byl pro mě cvok, nechápala jsem to. Zkrátka jsem si představovala starého člověka s bílými vousy, jak sedí nad námi na mráčku a hraje si s námi jako s loutkami. Nechápala jsem, jak někdo může věřit v něco tak neuvěřitelně nepravděpodobného, jako byla právě tato moje dětská představa.
Hodně lidí si trvá na svých debilních názorech.. stojí si za nimi za každou cenu a nejsou schopni přijmout jiný názor, natožpak ten svůj názor změnit. Zkrátka moc práce. člověk musí myslet, namáhat si hlavu. Možná to teď bude znít sebestředně, ale já jsem se nikdy nebránila cizím názorům.. ano říkala jsem si tohle je 3,14čovina, ale i tak jsem si názor vyslechla, protože jedině poté mohu dotyčnou osobu pochopit a přiblížit se jí.. až teprve tehdy, když vím, jak se dívá na svět.. z jakého úhlu. A proto i když mi to přišlo debilní, vyslechla jsem si v Bílých Karpatech diskuzi na téma „Bůh“. Byla jsem zvědavá, proč i moji přátelé.. lidi, které považuji za inteligentní, kteří mají všech pět pohromadě mohou věřit v „blbečka na mráčku“.
Musím se přiznat, že až do teď ne úplně vše chápu, ale hodně mi to otevřelo oči a změnilo můj názor na věc. Když jsem si diskuzi vyslechla. Jen poslouchala, jak se spolu o tom baví. Uvědomila jsem si, že oni nevěří v „blbečka na mráčku“, ale zkrátka v něco, co přesahuje jejich myšlení.. jedna osůbka řekla, že si představuje Boha jako něco, co je tak abstraktní, až je to konkrétní. Uvědomila jsem si, že věří v něco, co je „za vesmírem“, zároveň všude kolem nich. Věří v něco, o čem si myslí, že když se k tomu budou snažit přiblížit.. duševně přiblížit.. obohatí je to.. udělá to z nich lepší lidi. Došlo mi, že v něco věřit, ať je to cokoliv (protože každý z nich si Boha představuje trochu jinak), není jednoduché, protože vám to ovlivňuje následně každou vteřinu vašeho bytí. Abych to uvedla na pravou míru, oni se nechovají, tak aby Bohu zalezli do zadku.. chovají se přirozeně a snaží se myšlenkově sami dospět k tomu, že některé věci jsou špatné a pak je přestanou dělat. Nedělají to, že by slepě poslouchali Boha, protože to je hloupost.. oni zkrátka myslí, přemýšlí a tím se obohacují a dostávají k Bohu blíže.
Zkrátka jsem si uvědomila, že to vůbec není hloupé věřit v Boha, ale záleží na tom, jakou formou v něho věříte, jestli slepě už od dětství, protože jsou věřící rodiče.. a pak skutečně děláte věci, které mi přijdou debilní.. mluvíte slušně, potichu.. stále se omezujete.. potichu se smějete kravinám a jste nudní a i vy samy se nudíte, ale nejste schopni z tohoto stádia vylézt. A nebo věříte.. skutečně věříte.. a to ne díky rodičům, ale sami jste k tomu dospěli svými myšlenkovými pochody.. a víte, že Bůh po vás nechce, abyste se omezovali v tom jací jste.. proto mluvíte sprostě, když chcete a myslíte, že je to vhodné.. smějete se, užíváte si života a stále přemýšlíte, dospíváte víc a víc a tím se k Bohu přibližujete.
Věřit ve vyšší moc, která přesahuje naše chápání.. to dokáži pochopit.. každý v něco věří i já.. a možná právě v něco takového.. nechápu však stále jedno a to některé hlouposti v Bibli typu „Budiž světlo“ nebo neposkvrněné početí Panny Marie. Prostě promiňte, ale v tyhle 3,14čoviny zkrátka věřit nemohu. Možná dělám chybu v tom, že to beru doslovně.. možná se to má brát jen jako přirovnání.. jen jako něco nad čím se máme zamyslet. Nevím.
A teď konečně k té Bibli.. poté co jsem si vyslechla tuto děsně zajímavou diskuzi, která mě přinutila se nad touto celosvětovou otázkou zamyslet, jsem zašla do knihovny a půjčila si Bibli.. tu knížku, kterou jsem předtím opovrhovala, která se mi hnusila, tím jak je psaná toporným jazykem a je dlouhá jak něco. Začala jsem si číst některé pasáže a musím uznat, že některé se mi líbili. Například: Ježíš a hříšnice v domě farizeově či Láska nejvyšším darem a co se týče žalmů, vyhrál u mě Žalm 38. Na druhou stranu čím více jsem Bibli pročítala, tím více mi přišlo, že Bůh je šíleně sebestředný.. přišlo mi to.. takhle nebo takhle mi zalezte do zadku a já potom vyslyším vaše modlitby.
Zkrátka rozhodně mě ta diskuze obohatila.. donutila mě udělat si vlastní názor a to nejen na křesťanství, ale i všechny ostatní náboženství.. možná časem nahlédnu i do Koránu či do textů, které napsal Buddha atd. Na druhou stranu ale věřící, který věří v „Budiž světlo“ ze mě nebude.
Potvrdilo se mi, že by člověk skutečně nikdy neměl říkat nikdy. Říkala jsem si, nikdy nebudu věřit v Boha, číst Bibli a pak najednou poznám pár šíleně zajímavých lidí a zjistím, že věřit v Boha není kravina a Bible, i když je strašně dlouhá a mnohdy pro mě nudná, má taky něco do sebe. Zjistila jsem, že je skutečně dobré mít otevřenou hlavu úplně ke všemu a držet se přísloví, které jsem nikdy neměla moc v oblibě a tím je: „Nevylévat s vaničkou i dítě.“ Zkrátka od všech si člověk, může něco odnést, stačí používat mozek. Možná jsem ho právě neměla ráda z toho důvodu, že je zkrátka jednoduší přejímat názory jiných, či na některé věci názor nemít vůbec než.. myslet, vyhledávat si informace a zkrátka používat svůj mozek naplno.. možná už tímto se právě ze mě stává věřící, který stoupá duchovně nahoru. Tím že myslím, i když je to namáhavé a bolestivé.
Možná se mýlím v tom, jak momentálně chápu náboženství, ale opakuji, že se rozhodně nebráním tomu vyslechnout jiný názor a ani se nebráním ten svůj změnit. Možná ale zase úplně jinam než je zase ten váš názor, který jste mi řekli. Budu velmi ráda, když napíšete svůj názor. Nebráním se jakékoliv diskuzi.. velmi mě to zajímá, obohacuje, inspiruje a proto budu za každý budu velmi ráda.
(Možná to vysvětluji nesrozumitelně. Vím, co mám na mysli, ale asi zkrátka neumím zas tak dobře vyjadřovat své myšlenky, jestli nerozumíte, klidně napište, já to zkusím přeformulovat.)
Přes 6 let se věnuji focení, a ještě déle zkoumání přírody. Myslím si, že nejdůležitější je probudit lásku k přírodě již od útlého věku, a proto ukazuji dětem, jak je příroda dokonalá, a pomáhám jim se začátky fotografování, aby věděli, jak správně, rychle a jednoduše její krásu zaznamenat na snímky.
S radostí inspiruji mladou generaci v kreativním focení, protože skrz hledáček člověk vše vidí z jiného úhlu pohledu, a ráda je přitom učím spoustu nového o všem, co kolem sebe přitom v přírodě najdou.
Zde najdete můj příběh…
View Comments
Proti viere ako takej nemám nič. Nech si každí verí v čo chce. Ale kresťanstvo a biblia mi je silne proti srsti. Možno je to negatívnymi skúsenosťami, možno tým že sa mi protivia veriaci, ktorí sú ako slepé ovečky, či militantní bojovníci proti každému inému názoru...
Moc pěkný článek. Přečetla jsem ho jedním dechem.
Náboženství neodsuzuji, i když sama žádnou víru nemám. Uznávám, že to spoustě lidí může pomoci...
Bible a náboženství obecně jsou hrozně složité věci. Hnusí se mi fanatici, kteří si Bibli vykládají doslova a pálí knížky o Harrym Potterovi protože čarodějnictví. Na druhou stranu Bible obsahuje i spoustu životní moudrosti přijatelné i pro nevěřící.
Mě víra sama o sobě přijde OK, o to víc, když jde o něco, co člověk ani neumí pořádně zařadit. Taková jakási síla, vesmír... nazývání Bohem už se mi lehce příčí.
[1]: Přesně proto jsem k Bibli chovala odpor, protože jsem si myslela, že když ji budu číst zařadím se tím mezi hloupé ovečky a to jsem skutečně nechtěla. Osoby, se kterými se nyní bavím a některé jsou věřící, však mezi ovečky skutečně nepatří.. zkrátka mi ukázali křesťanství z jiného soudku.. z toho "normálního" a ne z toho plného fanatismu, který se mi hnusí stále. Někteří lidé mi přijde, že mají Boha jako něco, kde se cítí bezpečně a schovávají se před realitou či tak něco, ale tito lidé stojí pevně na svých nohách.. používají je.. kráčí.. na cestě k Bohu.. k tomu, aby z nich byli lepší lidi.. a to mi přijde jako fajn. Dřív když se řeklo křesťanství představovala jsem si právě všechny ty ovečky, které nemají vlastní hlavu, ale teď si představím jen těch pár lidiček, který mají mozek a nebojí se ho používat.
[2]: Děkuji za pochvalu. Když si věřící.. mohu se tě tedy na něco zeptat.. ty skutečně věříš v "Budiž světlo" nebo "neposkvrněné početí" atd.? Nebo jak se na to díváš?
[4]: Přijde mi, že všechna náboženství jsou dobrá.. není na nich nic špatného.. ale lidi to pak zkazí.. například právě tím příšerným fanatizmem. A podobné je to i co se týče demokracie atd. Myšlenka je to dobrá, ale lidi z toho vždy udělají něco strašného.
Na začátku popisuješ ten největší problém, který nevěřící mají. Nevěřící člověk si totiž myslí úplně něco jiného o náboženských otázkách, než jak je pojímají samotní věřící. A podle tohoto chybného smýšlení pak nevěřící odsuzují náboženství/křesťanství.
já to nikomu neberu, naopak nemám ráda když mi to někdo vnucuje!