Pozemek Ruda
Další semestrální práce, která nechci, aby skončila jen u mě v šuplíku. Tentokrát jsem psala o mé oblíbené Rudě. Proč oblíbené? Protože zde se konalo moje úplně první Arachne. První soustředění, kde jsem získala přátele na život i na smrt ❤️ Už je to přes 6 let a já stále nechápu, že mě potkalo takové štěstí.
Jinak práci jsem nepsala sama ale měla jsem ještě kolegu Andreje Lipana. Tímto děkuji za spolupráci.
Lipan A. a Šádková J.
V rámci našeho projektu na předmět Ekologie obnovy jsme se zaměřili na dva pozemky, oba pod správou Univerzity Karlovy. První (Nové Město 1521) se nachází v centru Prahy v blízkosti několika fakult. Pro tento pozemek jsme navrhli spíše informační a odpočinkové řešení zkombinované s přírodními prvky. Jelikož se v okolí pohybuje mnoho studentů, bylo by prospěšné na daném pozemku zveřejňovat aktivity a projekty fakult. Také zde navrhujeme vytvořit parking pro kola kombinovaný s vegetační střechou a obnovitelnými zdroji energie.
Pro námi vybrané pozemky v okolí terénní stanice Ruda, jsme se snažili vymyslet menší terénní úpravy za účelem podpory biodiverzity jak rostlin tak menších bezobratlích, hlavně pavouků. Také jsme navrhli zkrášlit ohniště, při kterém se pravidelně zdržují studenti.
Jedná se o dva odlišné projekty obnovy, ale oba jsou realizovatelné a podle našeho názoru studentům prospěšné.
Úvod
V současnosti procházíme šestým vymíráním druhů, které má na svědomí člověk. Není možné chránit přírodu a podporovat biodiverzitu pouze v chráněných oblastech. Je jich totiž málo, a tak podpora diverzity v nich nestačí. I když na daných místech druhová rozmanitost fauny i flóry roste, celkově klesá. Proto je nutné obnovovat a vracet co nejvíce přírody právě i do měst. Především navyšovat druhovou pestrost rostlin, nepodporovat pouze parkové trávníky a díky tomu zvyšovat početnost a variabilitu opylovačů (Kovaříková, 2022).
Druhým zásadním problémem je VODA. Ve městech všechna hned odteče do kanálů a tím pádem nenávratně pryč. Je žádoucí snažit se ji co nejvíce zadržovat např. výsadbou stromů. Stromy slouží zároveň jako přirozená a velmi účinná klimatizace, právě díky vodě, která se z nich odpařuje. Zároveň jsou útočištěm pro ptáky a mnohé druhy hmyzu. Dojde tak k přirozenému ochlazení měst a snížení dopadů vln veder a celkovému zpříjemnění lokálního klimatu měst (Jahnz et Stoycheva, 2022).
Naléhavostí obnovení přírody si je vědoma i Evropská komise, proto 22.6.2022 navrhla zákon o obnově přírody (the EU Nature Restoration Law), který by měl vyjít v platnost roku 2024 (Birdlife, 2022; Stejskal, 2022). Jedním z bodů je i obnova přírody ve městě. Především by se mělo zabránit zhoršování jejich aktuálního stavu a začít s obnovou ekologické funkce. Rozloha sídelní zeleně by měla ve členských státech stoupnout minimálně o 3 % do roku 2040 a o 5 % do roku 2050 (Jahnz et Stoycheva, 2022).
Již nyní však mnohá města dělají kroky na podporu přírody v nich (Pešout, 2020). Omezují či zakazují využívání pesticidů, redukují počet seče trávníků a navyšují počet parků (CAD Club, 2020). Do nich si mohou lidé zajít zaběhat, vyvenčit psy či zacvičit jógu, což má pozitivní vliv na jejich psychiku (Trieu, 2020).
Poloha pozemků
Pozemek č. 1521 se nachází v centru Prahy v katastrálním území Nové Město. Najdeme ho v areálu Univerzity Karlovy a je obklopen ulicemi Albertov a Studničkova, před Ústavem patologie 1. lékařské fakulty. Jeho výměra je 2660 m2. Způsob využití dle katastru nemovitostí je zeleň. Nedaleko pozemku jsou Albertovské stráně, kde najdeme plno různých dřevin a pár včelích úlů, o které se starají studenti. Celkově se v okolí pozemku nachází vcelku dost přírody, na to že se nacházíme v centru Prahy.
Parcely č. st. 132, 3188, 3189, 3190, 3208 se nachází v obci Veselí nad Lužnicí, katastrálního území Horusice. Jedná se o budovu terénní stanice Ruda na pozemku st. 132 o výměře 247 m2 a luk kolem budovy o celkové výměře 1713 m2. Všechny naše pozemky jsou na hranici Národní přírodní památky Ruda. Konkrétně dle plánu péče pro období 2019 – 2028 jsou součástí NPP pozemky č. 3189, 3190, 3208 zbylé dva pozemky jsou již mimo NPP ale jsou součástí ochraného pásma památky. Podle plánu péče se dělí památka na několik území, část parcel č. 3208 a 3190 jsou součástí tzv. vlhké rašelinné louky. NPP Ruda pak je součástí CHKO Třeboňsko. Dle Natura 2000 je dále území součástí ptačí oblasti Třeboňsko a evropsky významné oblasti Ruda (Rektoris, 2018).
V blízkosti pozemků je také les a umělý kanál Zlatá stoka, který ale v posledních letech není stálým vodním tokem a někdy vysychá.
Pozemky jsou vedeny jako ostatní plocha, kromě pozemku st. 132 s budovou terénní stanice, kde se jedná o zastavěnou plochu a nádvoří.
Na pozemku se nachází betonové úseky či cesty s kočičími hlavami, kde mohou auta přijet přímo k budově Ústavu patologie 1. lékařské fakulty či zde parkují. Cesty zároveň obklopují několik travnatých ploch lemovaných keři, na kterých se nachází několik stromů (např. smrky a topolů) a pár dalších keřů. Biodiverzita tu je velmi nízká. Plocha je v podstatě nevyužita, slouží jen jako přístup k budově. Chodí zde značné množství studentů.
Aktuálně modře vyznačená plocha (viz výše) je celá travnatá, nemá žádnou zástavbu a ani úmyslně vysázené dřeviny. Nachází se mezi uměle vytvořeným kanálem Zlatá stoka a příjezdovou cestou. Uprostřed se nachází ohniště s dřevěnými provizorními lavičkami. Na pozemku vedle č. 3208 se nachází studně, jinak se opět jedná o travnatou plochu. Zbylé plochy jsou také travnaté s několika listnatými stromy.
Části pozemků 3208 a 3190 jsou součástí tzv. vlhké rašelinné louky, která je součástí NPP Ruda. Vlhká rašelinná louka se společenstvy typickými pro rašelinné louky a s významnou populací všivce lesního (Pedicularis sylvatica), vstavače májového (Dactylorhiza majalis) a vstavače kukačky (Orchis morio) je dle plánu péče 1x ročně kosena a travní hmota je z místa odstraněna. Navíc se každý rok vybere 20 % plochy, kde se ten rok nekosí. Se zbytkem pozemků, které jsme si vybrali, není nijak nakládáno, jen se zde díky studentům udržuje krátká ušlapaná tráva (Rektoris, 2018).
Na daném pozemku navrhujeme se zaměřit na tři aspekty.
První je zkrášlení prostředí a podpora biodiverzity rostlin. Vytvořit vyvýšené záhony či jednoduše tamnější na diverzitu chudý porost obohatit o nové druhy rostlin. Částečně travnatý porost zrýt a vysázet tam luční květenu. Šlo by převážně o hmyzem opylované druhy, které by přispěly k chovu nedalekých včel na Albertovských stráních. Aby nedošlo ke zpětnému zarůstání trávou je nutné trávu kosit a přebytečnou biomasu odnést pryč. Kosit je dobré v pruzích nikoliv celou plochu najednou, aby se zachovala co největší heterogenita.
Druhým bodem je vytvoření oddechové zóny. Jelikož v okolí fakult mnoho podobných prostorů není, věříme, že by něco podobného mělo u studentů úspěch. Přidat lavičky a stoly, kde by se mohli studenti setkávat a řešit cokoli jim běhá po mysli.
Poslední bod se zaměřuje na informační a vzdělávací potenciál daného místa. Navrhujeme do prostoru zakomponovat informační tabule. Fakulty by na nich sdíleli své projekty, úspěchy či plány. Máme za to, že by daná činnost přispěla k atraktivitě různých studijních programů a samotných fakult. Popřípadě by zde bylo možné prezentovat práci nedaleké Genetické zahrady Přf UK.
Dalším možným využitím daného prostoru by mohlo být moderní parkoviště pro kola (Cyklotower, cykloshelter). Čímž by se zvýšilo povědomí o alternativních druzích dopravy po Praze a druhak by to vytvořilo bezpečný a moderní prostor pro uložení svých kol v případě, že někdo již daný druh dopravy využívá.V případě vytvoření samotného přístřešku pro kola, by bylo ideální ho osadit vegetační střechou či pokrýt solárními panely pro poskytnutí přirozeného osvětlení ve večerních hodinách.
Navrhujeme se zaměřit na podporu rozmanitosti drobných druhů živočichů, které se každoročně zkoumají a chytají během terénních cvičení na stanici Ruda. Vytvořit tedy přirozené útočiště pro hmyz například v podobě hmyzích hotelů, které se dají zavěsit na budovu terenní stanice. Dále lze část dřeva určeného do ohniště nechat na hromadě, aby se do něj hmyz, hadi či ježci mohli schovat na zimu. Místo aktuálního ohniště je na místě vybudovat nové betonové s lepšími lavičkami pro větší komfort při hraní na kytaru a opekání buřtů.
Doporučujeme se dále zaměřit na vytvoření ideálních podmínek pro zvýšení abundance různých druhů pavouků. To by mohlo dát aspoň malou naději v boji s přemnoženými komáry na lokalitě. Vytvořením více menších kopečků z hlíny, do kterých by se zakomponovali dutinky vyrobené například ze dřeva. Na povrchu vysadit vyšší trávy a hmyzem opylované rostliny pro lákání různých druhů hmyzu. Část prostoru pokrýt mulčem, který přispívá k vytvarování úkrytů samotnými pavouky a poskytuje pevnou podložku pro vybudování jejich hnízd. Stejně tak vytvořit i menší jezírka, kde by se mohla udržovat voda, což by natáhlo na lokalitu vodní bezobratlé, které by opět mohli být lovnou kořistí pavouků. Zvýšila by se tedy následně opět jak diverzita hmyzu, tak i pavouků (Rypstra et al., 1999).
Na stromy, které se nachází na pozemcích dát budky pro ptáky, nejen kvůli ptákům ale i radosti studentů. V zimě jsou pak vhodná krmítka pro ptáky.
Části pozemků 3208 a 3190 navrhujeme dále nechat kosit dle aktuálního plánu péče (Rektoris, 2018), protože jsou příliš malá na nějaké jiné “pokusy” jako je pastva zvířat či kosení víckrát do roka a podobně.
Další možností úpravy pozemků by bylo navežení většího objemu zeminy. Jednalo by se o projekt náročnější na práci i finance. Zvýšená geodiverzita v oblasti by však vedla ke zvýšení biologické rozmanitosti. Na daném projektu by se dal pěkně vysledovat nárůst populací jak obecně hmyzu, tak pavouků či rostlin. Docházelo by k vzájemnému ovlivňování různých druhů rostlin, herbivorního hmyzu tak predátorů, kteří by danou populaci přímo korigovali (tzv. top down effect).
Přes 6 let se věnuji focení, a ještě déle zkoumání přírody. Myslím si, že nejdůležitější je probudit lásku k přírodě již od útlého věku, a proto ukazuji dětem, jak je příroda dokonalá, a pomáhám jim se začátky fotografování, aby věděli, jak správně, rychle a jednoduše její krásu zaznamenat na snímky.
S radostí inspiruji mladou generaci v kreativním focení, protože skrz hledáček člověk vše vidí z jiného úhlu pohledu, a ráda je přitom učím spoustu nového o všem, co kolem sebe přitom v přírodě najdou.
„Raději než lásku, než peníze, než víru, než slávu, než poctivost; dejte mi pravdu.“ -…
Další ze série semestrálních prací. Tentokrát pro předmět Věda o udržitelnosti v řešení globální změny.…
V březnu jsem zde na blogu zveřejnila článek s názvem - Jsem v programu Year…
Dlouho na mém milovaném Sloním snu nepřibylo nic nového a přitom mám pár věcí v…
Rozhodla jsem se sdílet! Je to třeba. Do teď o tom věděli jen moji nejbližší,…
Jsem tu opět s jedním úkolem do školy. Zkrátka když už se s tím píšu,…